Roger Bacon ukazuje překvapeným studentům svůj vynález. „Vidíte, pomocí tohoto skla si lze věci prohlédnout do nejmenšího detailu,“vysvětluje. Vynálezce, filozof a člen františkánského řádu v mnohém předběhl svou dobu. Dokázal snad vidět do budoucnosti, nebo byl prostě géniem, jaké mu není rovno?
Přestože se anglický učenec Roger Bacon (cca 1219 – 1294) narodil ještě v době středověku, jeho mysl jako by předběhla svou dobu o několik staletí.
Pro své udivující vědomosti si dokonce vysloužil přezdívku Doctor mirabilis (Pozoruhodný učitel). Svým současníkům ale velkou radost nedělal. Nad jeho nápady jen kroutili hlavou a za jeho zády si šeptali: „Svými tvrzeními se rouhá Bohu.
Ten musí mít snad spolky s ďáblem.“ A co vlastně prováděl myslitel tak strašného, že to šokovalo jeho současníky?
Čarodějník Bacon?
Absolvent prestižní pařížské Sorbony přednáší na Oxfordské univerzitě. Zde udivuje studenty svými vynálezy. Předvádí jim například zvětšovací sklo, brýle, nebo dokonce pradávného předchůdce dnešního fotoaparátu tzv.
cameru obscuru (optické zařízení, které umožňuje promítání pozorovaného obrazu například na stěnu). Dokonce vyžaduje, aby hypotézy byly ověřovány prostřednictvím experimentu. Přitom k tomuto přístupu věda dospěla až v devatenáctém století!
Také tvrdil, že hoření je reakce látek se složkami vzduchu. Takové výroky i chování vzbuzovaly v jeho současnících nedůvěru. Ta byla navíc posilována skutečností, že Bacon studoval muslimské spisy.
V té době přitom panovalo všeobecné přesvědčení, že muslimové praktikují černou magii. Za nedůvěryhodnou byla považována dokonce i matematika. Podezírání z okultních praktik se Bacon nezbaví ani poté, co asi v roce 1257 vstoupí do františkánského řádu.
Papež Klement IV. (+1268) je mu sice příznivě nakloněn, bohužel pro Bacona však umírá po pouhých třech letech v úřadu. Geniální myslitel tak čelí pronásledování. Například v roce 1277 zakazuje představený františkánského řádu jeho spisy. Uvěřil snad také on, že myslitel je ve spolku s temnými silami?
Šokující představy
V současnosti však k sobě františkánský mnich nepoutá největší pozornost kvůli svým vynálezům, ale svými tvrzeními, které zveřejnil v díle Epistola de Secretis Operibus.
„Vozy mohou být postaveny tak, že se obejdou bez zvířat a budou se pohybovat velkou rychlostí…
Mohou být rovněž sestrojena letadla, kde člověk bude sedět uprostřed stroje, poháněného zdrojem síly…“, píše Bacon ve třináctém století. Znamená to, že předpověděl moderní dopravní prostředky? Viděl snad do budoucnosti?
Nebo jeho představy pocházejí z jiného zdroje? „Před starou dobou mohly být vyráběny létací aparáty…,“prohlašuje učenec na jiném místě svého spisu. Co má na mysli tou starou dobou?
Existovala snad kdysi na naší planetě civilizace, jež dokázala létat a cestovat pomocí strojů, které se podezřele podobají dnešním automobilům? Dozvěděl se o ní Bacon v některém z arabských, či antických spisů, které studoval?
Je Bacon autorem Voynichova rukopisu?
Geniálnímu středověkému mysliteli je rovněž připisováno autorství jednoho z nejzáhadnějších rukopisů na světě – tzv. Voynichova manuskriptu.
Ten nese název podle svého objevitele polského knihkupce Vilfrida Voyniche (1865 – 1930), který jej koupil od italských jezuitů.
Kniha je psána dosud nerozluštěným zřejmě uměle vytvořeným jazykem a obsahuje podivné ilustrace neexistujících rostlin.
Dokonce se tu objevují i letecké pohledy na neznámé krajiny. Prvním známým vlastníkem rukopisu byl rakouský císař Rudolf II. († 1612), které mu jej prodali alchymisté John Dee (†1609) a Edvard Kelly († 1597).
Sám císař byl přesvědčen o tom, že autorem tajemného spisu je právě Roger Bacon, neboť kdo jiný by mohl mít potřebné předpoklady k sepsání tak pozoruhodného díla?
Mnozí badatelé naopak soudí, že Voynichův rukopis je podvod, který pro císaře vytvořil samotný Edvard Kelly. Poslední analýza stáří knihy pomocí radiokarbonové metody prokázala, že rukopis vznikl na počátku patnáctého století.
Tím je tedy autorství jak Bacona, tak Kellyho vyloučeno. Dozvíme se někdy, co záhadný spis obsahuje a kdo je jeho autorem?