Ohromné a agresivní sršně mandarínské byly donedávna děsivou hrozbou pouze ve východní Asii. Dnes už to neplatí. Ve Francii se loni na jaře objevil roj čítající podle dostupných informací a odhadů odborníků až milion kusů sršní velkých přibližně 5 centimetrů.

Máme se těchto zmutovaných sršní bát i my?

Černý pasažér

Sršně se úspěšně přizpůsobily evropským podmínkám a na svědomí mají už nejméně 6 lidských životů. Oběti zemřely po bodnutí žihadlem na extrémně silnou alergickou reakci a anafylaktický šok. Jak se do Evropy vlastně dostaly?

V roce 2004 bylo nechtěně do francouzského Bordeaux dopraveno jedno hnízdo sršně mandarínské v kontejneru s čínskými bonsajemi. Ve Francii a vůbec v celé Evropě nemá sršeň mandarínská přirozené nepřátele, zato skvělé podmínky pro život.

Invaze vražedných sršní

Zahájila proto úspěšnou invazi na další, dosud neobsazená území. Z okolí Bordeaux se rychle rozšířila na celou jihozápadní oblast Francie a míří dál na sever. V postupu na jih jí zatím brání Pyreneje.

Podle údajů sdružení francouzských včelařů se areál výskytu vetřelce každoročně posune o 100 km všemi směry. Dosud se nenašel prostředek, jak bleskovému šíření agresivních sršní zabránit, v ohrožení jsou tudíž i další země. Panují obavy, že se sršeň mandarínská brzy rozšíří i do Česka.

Proč jsou sršně zuřivé

Jed sršně mandarínské obsahuje takzvané poplachové feromony. Podobné látky se ale občas přidávají i do kosmetických přípravků. Zachytí-li sršeň mandarínská tuto pachovou stopu, působí na ni podobně jako poplachový feromon a přivede ji k zuřivosti.

„To by mohlo vysvětlit, proč jsou útoky sršní mandarínských na lidi v Japonsku poměrně časté,“ říká profesor toxikologie Jiří Patočka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.