Dá se označit za největšího „práskače“ planety, protože nic jiného na vás neprozradí tolik, jako jedna jediná, byť miniaturní kapka. Krev se mění každý den, každou hodinu, každou minutu v závislosti na všem, co děláte, co jíte nebo kdo na vás zrovna křičí.
Krev plní celou řadu zásadních funkcí. Přenáší vitaminy, živiny, minerály, hormony a kyslík po těle. Zajišťuje obranyschopnost i teplotu organismu. V těle dospělé ženy koluje kolem 4 až 5 litrů krve, u muže je to 5 až 6 litrů.
Mělo by to odpovídat osmi procentům hmotnosti (asi 60 ml krve na kilogram). Stejný poměr platí i u ostatních savců a ptáků!
Krev a krvinky
Ta metoda je docela neznámá, říká se jí analýza živé kapky krve v temném poli mikroskopu. Když se píchnete do prstu a vymačkáte ze sebe třeba jen 1 mm³ (1 mikrolitr) životadárné tekutiny, objevíte úžasný svět vlastního já.
Už v tomhle množství koluje asi 4,5 milionu červených krvinek, 150 000 až 400 000 krevních destiček a 5 000 až 10 000 leukocytů (bílých krvinek) a všechny buňky mají jiný tvar.
Normálně červená krvinka vypadá jako prsní implantát, krevní destička jako zmutovaná chobotnice a bílá krvinka jako kulička obalená kokosem.
Jestli si ale pravidelně dopřáváte alkohol, červená krvinka se zježí (výběžky = echinocyty) do podoby ježovky, a když navíc do toho ještě přidáváte sladké, objeví se na povrchu bílé tečky a ostny. Taková krvinka pak špatně prochází drobnými kapilárkami.
Krev a krevní oběh
Typická jedna jediná červená krvinka z té masy 5 litrů za svůj život, který trvá asi 120 dní, procestuje tepnami a žílami až 500 km. Trvá asi 90 vteřin, než krev procestuje přibližně 161 000 kilometry cévního řečiště. Je to něco jako dálnice.
Srdce za 70 let života udeří 3miliardkrát a vytváří takový tlak, že dokáže krev vystříknout až na vzdálenost 10 metrů. V klidu pumpuje 5 litrů za minutu, celkem to vytváří za život 180 000 tun.
Jde o stejné množství, které proteče z Rýna do Severního moře během 10 minut. Člověk může bez větších problémů ztratit až 15 procent krve. Při ještě větší ztrátě se už zrychlí pulz, dostaví se nevolnost, zimomřivost.
Při ztrátě kolem 40 procent klesne krevní tlak natolik, že už nestačí ani na to, aby naplnil krví srdeční komoru. Vinou obrovského zrychlení srdeční činnosti většina lidí zemře. Teoretický limit ztráty krve je 1,9–2,8 litru.
Krev jako popsaný list
Jedna kapka je jako definitivní momentka z fotoalba toho, co člověk za den vypije, kolik a jak jí, v jakém bydlí patře, jak a co dýchá. Krev je koktejlem pocitů, stresu a vteřin, při kterých na vás někdo ječí.
Je toho hodně, co vědci z krve (genů) dokážou vyčíst, včetně dobrých prožitků i mučivých traumat. Potvrdilo se to u těch, kteří přežili holocaust.
Ti nejenže mají zážitky „vypálené“ v určitý společný methylační vzorec (látky z methylové skupiny zapínají a vypínají geny), ale dokonce tyhle zmutované geny předávají dalším generacím. V kódech DNA zanechávají svoje drobky pesticidy, jedy, výfukové zplodiny.
„Každá kapka pak je jakoby zrcadlem historie těla,“ říká Tim Spector, profesor genetické epidemiologie na univerzitě King’s College v Londýně.
Právě on pomocí analýzy krve a genů identifikuje na 400 různých párů bází methylačního vzorce, který způsobuje rakovinu.
Pomocí genového čipu za 3 000 korun a krve by se už v dost blízké budoucnosti mohlo zjistit, kde přesně vypukne rakovinové bujení, a to až pět let dopředu!
Krev a odběr
Kdybyste chtěli kompletní biochemické vyšetření krve, přišlo by vás to na 5 000 korun. Na odběr krve se chodí ráno nalačno, protože jídlo ovlivňuje výsledek. Plné zkumavky putují do laboratoře, kde je krev centrifugovaná.
Tím se oddělí krvinky od tekuté části (séra nebo krevní plazmy). Je docela rozdíl získat krev z žíly, anebo z prstu, protože z žilního odběru se dá provést naprostá většina vyšetření, zato při kapilárním odběru z prstu jenom minimum.
