V odpoledních hodinách 24. srpna roku 79 n. l. si Vesuv vybírá svou krutou daň. Po mohutném výbuchu zaplaví jeho sopečný popel a láva nejen slavné Pompeje, ale i města Stabiae, Oplontis a Herculaneum. Dnes na jeho ruinách stojí město Ercolano.

Před 2000 lety je Herculaneum poměrně luxusní letovisko, obklopené výstavnými vilami. Celkem tu žije na 4000 obyvatel. Veškerá jeho sláva ale zanikne po výbuchu Vesuvu.

Žár o výši až 500 stupňů Celsia pohltí i zhruba 1800 svitků ve velké předměstské usedlosti, takzvané Vile papyrů, což je největší dosud nalezená zachovalá starověká knihovna!

Drahocenné svitky

Když badatelé v 18. století tuto knihovnu objeví, některé svitky jsou téměř nerozeznatelné – připomínají spíš uhelné brikety. Od té doby se vědci snaží uplatnit mnoho metod, aby z papyrů vytěžili alespoň část jejich tajemství.

Techniky, i když ničivé, umožní vědcům částečně do svitků nahlédnout. Objeví tak například texty filozofa a básníka Philodema (asi 110–40 př. n. l.), který se z Říma přestěhoval právě do Herculanea. Stovky dalších svitků a jejich částí ale zůstává nedostupných.

Přelomový okamžik v historii

Tedy až do současnosti, kdy vědci přišli se zcela novou metodou. Díky skenování pomocí rentgenových paprsků mohou svitky alespoň částečně přečíst.

Tato technika jim umožní snadněji dešifrovat texty uvnitř stovek srolovaných svitků, které jsou podle odhadu asi 1,5 metru dlouhé. „Nová metoda skenování je přelomový okamžik v historii písemnictví.

Pokud nám svitky odhalí jen 20 nebo 30 procent svého obsahu, bude to fantastické,“ tvrdí vědci.

Tajemná Vila papyrů

Tým, vedený fyzikem Vitem Mocellou z italské Národní rady pro výzkum, už přečetl díky nové metodě řadu písmen uvnitř některých srolovaných papyrů. V jednom z nich jsou výhradně řecká písmena.

„Řečtina byla v té době jazykem filozofů,“ vysvětluje. Styl rukopisu ukazuje, že svitek byl sepsán v letech 25–50 př. n. l. Objev nové metody uspíší dokončení vykopávek ve Vile papyrů, kde jsou pravděpodobně pohřbeny ještě další svitky.