Muž ležící naznak na obětním kameni v děsu ani nedýchá. Přistoupí k němu pětice Aztéků. Čtyři z nich chytnou každý po jedné z jeho končetin. Pátý stiskne a znehybní hlavu.

Obětník bere do ruky obsidiánový nůž a rychlým a přesným pohybem rozřízne břicho v oblasti bránice. Na levé straně vnoří ruku dovnitř. Uchopí srdce a krátce s ním škubne.

Mohutným trhnutím přerve všech osm tepen, které dosud zajišťovaly spojení životně důležitého orgánu se zbytkem těla. Dobře ví, jakou sílu při škubnutí použít. Vždyť  má za sebou stovky, ba tisíce těchto rituálů. Po ruce mu nyní stéká mohutný proud krve. Z oběti, ležící na kameni, rychle vyprchává život.

Srdce patří Bohu

Muž drží orgán vytržený z těla.

„Ještě tepající srdce pak obvykle ihned nabídl bohům – a to tak, že je buď položil do obětní misky, nebo vložil do úst idolu (Bohu), případně je urychleně pozvedl nad sochu, aby poslední stahy svalu postříkaly krví tvář božstva,“ líčí závěr krvavého obětního obřadu současný americký historik Francis Robicsek.

Davy čekají na smrt

Je horký den roku 1487. Slunce doslova připaluje k zemi. Přesto se v Tenochtitlánu (dnešní Mexiko City) tísní davy lidí. Aztékové očekávají svým významný den. Chystají se zasvěcovat nedávno dokončený chrám.

Bůh slunce Huitzilopochtli bude mít tentokrát velkou radost. Kněží v čele s Ahuitzotlem (vláda 1486–1502) stoupají po schodech až k vrcholu pyramidy chrámu. Právě před ním se na obětních kamenech budou konat rituální obřady.

Průvod obětí se táhne dolů po schodech z pyramidy až kamsi do dáli. Všechny, kteří tu dnes stojí, už brzy čeká smrt při výše popsaném rituálu.

Odborníci

Odborníci na středoamerické kultury se dodnes nemohou shodnout na tom, kolik obětí zaplatilo krvavý rituál zasvěcování tenochtitlánského chrámu svým životem. Uvádějí různá čísla od 20 tisíc až po 60 nebo dokonce 72 tisíc lidí. Jisté je, že šlo o nejkrvavější podívanou v aztécké historii.