„Podívejte, tohle je jasný důkaz! Pod Sfingou jsou podzemní prostory,“ křičí nadšeně seizmolog Thomas Dobecki. Expedice vedená americkým archeologem Johnem Anthony Westem se raduje. Jejich nadšení však brzy zchladí rozhodnutí egyptské památkové správy.

Ta jim odebírá povolení k vykopávkám pod Gízou. Proč se Egypťané brání výzkumu v této oblasti?

Sfinga patří k nejzáhadnějším egyptským stavbám. Jedná se o největší sochu vytvořenou z jednoho kusu kamene na světě a nachází se v Gíze na okraji Káhiry.

Tradiční teorie umisťují její vznik do doby panování faraona Chafrea asi v 26. století př. n. l.

Odpůrci však namítají, že tělo Sfingy vykazuje známky vodní eroze, a protože poslední pořádné deště byly v Egyptě asi před sedmi tisíci lety, musí být Sfinga mnohem starší.

Největší senzace však vyvolávají spekulace, že obří socha střeží vchod do legendárního Sálu záznamů, kde se mají skrývat ztracené vědomosti lidstva. Skutečně se pod Sfingou nachází tajné prostory plné nevídaného duchovního bohatství?

Svědectví o ztracené komnatě

První zmínka o tom, že by se v okolí Sfingy mohla vyskytovat nějaká tajná skrýš, se objevuje v takzvaných Textech staveb nalezených na zdech Horova chrámu v Edfú.

Hieroglyfy vyprávějí o takzvané Síni dějin, v níž mají být uloženy poznatky o stavbách egyptských chrámů, svaté knihy a insignie moci. O komnatě s tajnými vědomostmi se v průběhu staletí zmínilo i několik dalších starověkých i středověkých kronikářů. Opakovali jenom stejnou legendu, nebo měli pro svá tvrzení nějaké důkazy?

Fascinující vize Spícího proroka

Největší zájem o možný poklad ve Sfinze či pod Sfingou vyvolá až ve dvacátém století takzvaný Spící prorok Edgar Cayce (1877 – 1945).

Tento majitel fotoateliéru z amerického státu Kentucky udivuje veřejnost svými medicínskými znalostmi a vizemi, které k němu přicházejí ve spánku. V jednom svém vidění odhalí, že pod pravou tlapou Sfingy se nachází vchod do podzemní chodby.

Ta prý vede směrem k Cheopsově pyramidě. Také od Cheopsovy pyramidy údajně vede podzemní tunel. Obě tyto trasy podle Caycových vizí ústí do Sálu záznamů, v němž se má mimo jiné nalézat 32 tabulek popisujících historii Atlantidy.

Někteří lidé totiž věří, že Síň dějin nevybudoval nikdo jiný než přeživší z Atlantidy, mezi něž možná patřil i tajemný egyptský bůh Thovt. Tato svědectví a představy znějí skutečně fantasticky.

Potvrzují však moderní archeologické výzkumy, že Sfinga skutečně střeží nějaké tajemství?

Podezřelé výzkumy

Ve dvacátém i jednadvacátém století se pokouší záhadu rozluštit několik výzkumných výprav. Velice slibně vypadají například výsledky americké expedice, která v letech 1991 až 1993 zkoumá podloží pod Gízou.

Součástí týmu je i americký seizmolog Thomas Dobecki. Ten za pomoci ozvěn vibrací způsobených úmyslně vyvolanými otřesy podloží, zjistí, že pod Sfingou se nacházejí anomálie, které lze považovat za skryté pravoúhlé prostory.

Žádné senzační odhalení se však nekoná, protože vedoucí Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahí Havás (*1947) odebírá výpravě povolení k vykopávkám. „Neexistuje žádný vědecký doklad, že pod Sfingou jsou tajné prostory.

Sfinga je duší Egypta a nedovolíme, aby byla zneužívána k bulvárním spekulacím a osobnímu obohacování,“zdůvodňuje své rozhodnutí Havás. Skutečně zastaví snažení výzkumníků jenom ve snaze ochránit cennou památku? Nebo je za tím něco víc?

Je pouhou náhodou, že některé výzkumy podloží pod Sfingou prováděla společnost SRI (Standford Research International), která pracovala na řadě projektů pro americkou tajnou službu CIA? Nejsou ztracené vědomosti již dávno v rukou tajných služeb? Čeká Sál záznamů dosud na svého objevitele, nebo nikdy žádný neexistoval?