Jakou barvu má naše galaxie, zvaná Mléčná dráha? Na první pohled nesmyslná otázka, už její jméno přece napovídá, že je bílá. A tak ji i ze Země vidíme. Jenže celý problém je poněkud zapeklitější.

Pohled z naší planety je poněkud matoucí. Bílá barva, kterou vidíme ze Země, je dílem optického klamu, způsobeného hvězdným prachem, a astronomové proto pátrali po tom, jak galaxie skutečně vypadá zvenčí.

Nakonec se dobrali výsledku, který není až tolik překvapivý. Mléčná dráha je skutečně bílá. Není to však lecjaká bílá. „Nejlépe bychom ji popsali asi jako spektrum světla, které odpovídá pohledu na nový jarní sníh z jemných vloček asi hodinu po rozednění.

Tak by návštěvník z cizích světů viděl naši Mléčnou dráhu,“ vysvětlil autor výzkumu, astronom Jeffrey Newman z university v americkém Pittsburghu.

Hledání správné barvy není samoúčelné. „Pro astronomy je barva jedním z nejdůležitějších parametrů pro studium galaxií.

Naznačuje totiž, jak jsou staré hvězdy a galaxie, před jakou dobou se z nich staly hvězdy – jestli se vytvářejí dnes, nebo jestli se tak stalo před miliardami let,“ podotkl Newman.

Newman nejdříve Mléčnou dráhu zapsal do tzv. vesmírné mapy mezi ostatní galaxie. Pomocníkem mu byl počítačový program Sky Survey. Ten nashromáždil data o milionu různých galaxií.

Porovnáním mezi nimi a také s vlastnostmi Mléčné dráhy Newman mohl zjistit skutečnou barvu naší galaxie.

Mléčná dráha má spirální strukturu s několika rameny. Naše sluneční soustava se nachází právě uvnitř jednoho z ramen. Kvůli tomu vidíme z naší planety jen zlomek Mléčné dráhy. Podle Newmana činí viditelnost od nás asi 2000 světelných let.

Galaktické jádro naší galaxie se nachází ve vzdálenosti přibližně 7,6 kiloparseku (tedy přibližně 23,5 x 1013 km) od Země, ve směru k souhvězdí Střelce, ze kterého přichází nejsilnější radioemise. A v centru Mléčné dráhy se nachází supermasivní černá díra.

V naší galaxii poletuje až 100 miliard hvězd. A řada z nich má svůj planetární systém či alespoň jednu planetu, která kolem ní obíhá.

„Planety jsou spíše pravidlem než výjimkou,“ tvrdí vedoucí astronom Arnaud Cassan z Institutu astrofyziky v Paříži.