Muž plánuje zahraniční cestu do Ruska a potřebuje si vyměnit peníze. Na hotovost si ale musí pořídit pěkně velkou tašku. Za pouhý jediný dolar dostane celé dva miliony rublů? „Kam jenom dám tolik peněz?“ přemítá znechuceně.
Už ve 13. století se na Kyjevské Rusi (zahrnuje část dnešního území Ukrajiny, Běloruska a Ruska) používají jako platidlo stříbrné pruty. Ovšem musí mít vždy přesně danou velikost. Jak to zajistit? Od určitého celku se odsekne pokaždé stejný kus kovu.
Říká se mu „obrubljonnyj“, v překladu odseknutý. Slovo je odvozené od rubit, což znamená sekat. Ražby rublových mincí se objevují poprvé už ve 14. století.
Car úspěšně reformuje
Pevný měnový systém buduje úspěšně car Petr Veliký (1689–1725) na začátku 18. století. Inspiruje se tolarem, který tehdy hýbe evropským peněžnictvím. Na jeho základě buduje v Rusku měnu, jejíž základní jednotkou se stává rubl.
Má hmotnost 28,44 g stříbra a razí se v letech 1704–1744. Už tenkrát se dokonce dělí na 100 kopějek.
Hodnota bankovek klesá
Carevna Kateřina II. Veliká (1729–1796) nařizuje roku 1769 vydat první papírové bankovky. Mají hodnotu 25, 50, 75 a 100 rublů. O emise se starají dvě ruské banky v Moskvě a v Petrohradě.
Postupem času hodnota bankovek klesá, v roce 1839 je 3 a půl papírového rublu rovna jednomu stříbrnému a za další čtyři roky jsou bankovky staženy úplně z oběhu.
Milionářem díky výměně
Konec carského Ruska a 1. světová válka má obrovský vliv také na neuvěřitelný propad ruské měny. Zatímco v roce 1917 se za americký dolar zaplatí 11 rublů, o šest let později je všechno úplně jinak.
Kdo si chce v roce 1923 vyměnit ruskou měnu za americkou, musí za jediný dolar dát více než 2 miliony rublů. Postupně se ale situace opět zlepšuje.