„Ty papírové peníze nám byl čert dlužen,“ rozčilují se Francouzi, když se 10. června 1720 vrhají do budovy francouzské Královské banky. Stůj co stůj se chtějí zbavit bezcenných papírů. Mnozí z nich jsou udupáni. O týden později se u banky objeví barikáda.

Zuřící dav ji ale bere útokem. Umírá 12 lidí. John Law, který je za krach odpovědný, utíká z Francie před lynčováním…

Během stoleté války Anglie s Francií je roku 1356 v bitvě u Poitiers zajat francouzský král Jan II., zvaný Dobrý (1319–1364). Angličané ho vězní v Londýně a chtějí po Francouzích výkupné.

Aby mohlo být opravdu vyplaceno, vrací se Jan II. do své země, kde roku 1360 přikazuje razit zlaté mince o hmotnosti 3,87 g se svým jezdeckým portrétem.

Pořádek udělá desítková soustava

Definitivní pořádek ve francouzské měně ovšem udělá až v roce 1795 přechod na desítkovou soustavu. Od této chvíle se používá označení frank, který se dělí na 10 décimes a 100 centimů.

Obsah francouzského franku se roku 1803 definuje ve stříbře na 5 g a ve zlatě na 0,32 g. Razí se nejenom stříbrné, ale i zlaté mince v podobě francouzského dvacetifranku z doby vlády Napoleona I. Bonaparta (1769–1821).

Bankovky snižují státní dluh

Skotský ekonom John Law (1671–1729) přesvědčí Filipa II. Orleánského (1674–1723), regenta vládnoucího za nezletilého Ludvíka XV. (1710–1774), aby ve Francii zavedl papírové peníze a tím snížil obrovský státní dluh.

Law poté otevírá v roce 1716 Všeobecnou banku a vydává tištěné peníze, které mají být podle dohody kryty stříbrem.

Spekulant uhájí holý život

Law tiskne další peníze, spekuluje, zakládá Západoindickou společnost a roztáčí inflační spirálu. Bankovky nejsou ničím kryté a krachu už se nedá zabránit. Filip II. proto roku 1720 Lawa odvolává.

Spekulant, kvůli kterému zchudne spousta lidí, je rád, že uhájí holý život a uteče ze země. Francouzi kvůli němu dlouho nedůvěřují papírovým penězům.