Skupinka zbylých důstojníků gratuluje králi. „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni,“ odpoví jim prý jeden z největších soupeřů starověkého Říma, Pyrrhos. Vyhráli. Ale za jakou cenu? Králova věta vstoupí do dějin. A podobných pyrrhových vítězství v nich najdeme celou řadu…
Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) neprohraje jedinou bitvu a ovládne takřka celé území, které považují Řekové za zmapované. To, čeho docílí na východě, chce král starořeckých kmenů Molossů a Makedonců Pyrrhos I. Épeirský (asi 319–272 př. n.
l.) docílit pro změnu na západě. Je geniální stratég a talentovaný generál. Ve své době se stane největším nepřítelem Řeků. Roku 279 př. n. l. napadne jeho 25 000hlavá armáda Apulii ležící v dnešní jihovýchodní Itálii.
Zkříží tu zbraně s 40 000 římskými vojáky. Pyrrhovo vojsko za cenu velkých ztrát zvítězí, ale je donuceno k ústupu. Zklamou i italské kmeny, na jejichž vzpouru proti Římanům král sází.
A hlavně, na rozdíl od Pyrrha, nemají Římané problém své padlé vojáky relativně rychle nahradit jinými. Římané vyhrají řadu dalších bitev, ale ty už zůstanou ve stínu nechvalně proslulého pyrrhova vítězství.
Pyrrhos za druhé světové
Toto jsou slavné triumfy na bitevním poli, které ovlivní další běh světové války. Ovšem za cenu tak vysokou, že je lze nazvat pyrrhovým vítězstvím…
Obležení Leningradu (8. září 1941 – 27. ledna 1944)
Německé jednotky mají jediným úderem zdolat dobře opevněné město. To se ale nepodaří. Výsledkem je nejdelší a možná také nejkrvavější obléhací akce v dějinách.
Sovětský svaz, který nakonec „vyhraje“, při něm přijde o více vojáků, než Američané a Britové dohromady za celou válku. Ještě hrozivěji pak působí počet civilních obětí: 642 000 během obležení a 400 000 v souvislosti s evakuací…
Bitva o Stalingrad (21. srpna 1942 – 2. února 1943)
Město se promění v ruiny, ale Rudá armáda obklíčí a posléze smete v jednom z největších válečných střetnutí všech dob německou 6. armádu – ovšem za cenu více jak půl milionu mrtvých na své straně.
Bitva u El Alameinu (1. až 27. července a 23. října až 4. listopadu 1942)
Vojska Osy a Spojenců se potkají v Egyptě. Spojenci sice vyhrají, ale za cenu vysokých ztrát a oslabení pro další boje…
Bitva o Guadalcanal (7. srpna 1942 až 9. února 1943)
Spojené státy vyhrají proti Japonsku jeden z největších Tichomořských střetů. Získají tak ostrov i možnost dalšího postupu Pacifikem, ale cena na životech i technice je značná.
Operace Citadela (5. července až 23. srpna 1943)
Střet Třetí říše se Sověty v Kurském oblouku zajistí vavříny Sovětům a zároveň odpoklonkuje německou iniciativu z východní fronty. Stát to ale bude tisíce letadel, děl, tanků a zejména v protiútoku na operaci i statisíce životů.
Bitva o Monte Cassino (17. ledna až 18. května 1944)
Jednu z nejdelších a nejtěžších bitev druhé světové války vyhrají Spojenci ukázkovým pyrrhovým vítězstvím.
Bitva o Okinawu (1. dubna až 21. června 1945)
Náraz dvou odlišných kultur je takový, že japonští civilisté a nakonec i vojáci zfanatizovaní propagandou raději páchají ve strachu před postupujícími Spojenci sebevraždy. Tvrdost bojů je nevídaná a oběti na obou stranách značné.
Mnoho amerických vojáků se psychicky zhroutí. Amerika sice slaví vítězství, ale…
