Ráno se nad zemí objeví mladý bambusový výhonek. Večer už je znatelně vyšší. A za určitých podmínek se rostlina skutečně žene vzhůru rychlostí, která mezi rostlinami nemá obdoby. U některých bambusů vědci naměří růst přes metr za jediný den.

Nejde přitom o žádný trik ani optický klam. Bambus má v těle zabudovaný pozoruhodný „motor“, který pracuje téměř nepřetržitě. Když se bambus dere ze země, nevyrábí každou část stonku postupně tak, jak to dělá většina stromů.

Velká část budoucího stonku je už předem připravená uvnitř mladého výhonku. Je rozdělena na články neboli internodia, oddělená kolénky.

Právě v těchto místech se ukrývají takzvaná interkalární meristematická pletiva, tedy zóny plné buněk, které se intenzivně dělí a následně prodlužují. Bambus tak v podstatě současně „natahuje“ mnoho článků nad sebou.

Jakmile se buňky zvětšují, jednotlivé internodie se prodlužují a celý výhonek doslova vystřeluje vzhůru.

Uvnitř se odehrává buněčný závod

Jak rychlý tento proces je, ukazuje výzkum bambusu Moso (Phyllostachys edulis). Vědci při měření více než 12 750 internodií z více než 510 stébel zaznamenávají maximální růst celého výhonku 114,5 centimetru za den.

Jedno z nejrychleji rostoucích internodií se přitom prodlužuje přibližně o 11,8 centimetru denně. V jeho růstové zóně vzniká odhadem až 570 milionů buněk za den. Rostlina přitom nestíhá pouze růst do výšky.

Současně musí své nové pletivo zpevňovat ligninem a celulózou, jinak by se vysoký a stále těžší výhonek pod vlastní vahou zhroutil. Takový výkon samozřejmě něco stojí.

Mladý bambus čerpá vodu a živiny z rozsáhlého kořenového systému a oddenků, které propojují jednotlivé výhonky. Právě zásoby a transport z podzemní části umožňují, aby se nad zemí během krátké doby odehrával téměř neuvěřitelný růstový sprint.

Významnou roli hrají také rostlinné hormony, zejména gibereliny, které podle výzkumu pomáhají spouštět rychlý růst výhonku.

Rychlá příprava a vytažení

Jakmile bambus dosáhne své konečné výšky, jeho hlavní stéblo už se dál výrazně neprodlužuje. Na rozdíl od stromu totiž nemá klasické kambium, které by rok po roce přidávalo další vrstvy dřeva a zvětšovalo jeho tloušťku. A právě v tom je bambus tak fascinující.

Nevyrůstá pomalu a trpělivě jako dub, který potřebuje desetiletí. Jeho strategie je opačná: rychle připravit výhonek, prudce ho vytáhnout k nebi a během jediné růstové sezony dokončit výškový růst.

Některé druhy přitom dokážou překonat i dříve uváděný rekord 91 centimetrů za den. Bambus tak není jen rychle rostoucí tráva.

Je to dokonale sehraný systém buněčného dělení, prodlužování, transportu vody a živin a současného zpevňování stonku, všechno probíhá téměř současně.