Každá země má svůj tragický požár, který pronikne hluboko do její historie. Národní divadlo v Praze, katedrála Notre Dame v Paříži, to jsou jen dva příklady, kdy oheň zničil mnohem více než jen konkrétní stavbu.
Do této skupiny národních katastrof patří i požár brazilského Národního muzea v Rio de Janeiru.
Pro Brazílii i celou Jižní Ameriku se stalo „černým dnem“ 2. září roku 2018. Vědecká muzejní expozice shromažďovala plná dvě století rozsáhlé sbírky. Následkem požáru bylo však 90 % všech exponátů (téměř 19 milionů konkrétních artefaktů) zničeno.
Odborníci se snažili se zoufalým úsilím dohledat na požářišti to málo, co ohnivý živel nestrávil.

Zničené fresky z Pompejí
„Byla to velká tragédie, lobotomie do národní paměti Brazílie,“ konstatovala tehdy brazilská politička Marina Silva. Co všechno tehdy lehlo popelem? K muzeu byla navázána i knihovna, jejíž fond čítal téměř půl milionu svazků.
Byly zde nenávratně zničeny sbírky s nezastupitelnou hodnotou, a to nejen pro tuto oblast světa. Národní muzeum v Rio de Janeiru totiž uchovávalo exponáty z dalších civilizačních a historických okruhů.

Fresky z antických Pompejí přečkaly katastrofální výbuch sopky Vesuv, nikoli však požár o dva tisíce let později. Ohni podlehla i řada exponátů ze starověkého Egypta. Požár Národního muzea v Rio de Janeiru zasáhl celou brazilskou společnost.
Inicioval dokonce i občanské nepokoje a otřásl aktuálním politickým uspořádáním země. Co s tím mohla vláda udělat? Šla na to chytře…
Digitální „hojivá náplast“
Emoce veřejnosti se brzy podařilo usměrnit pozitivním směrem. Za přispění společnosti Google začal na spáleništi muzea „kamenného“ vznikat projekt muzea digitálního.
Veřejnost byla požádána, aby zasílala veškeré snímky, které byly v minulosti pořízeny například při návštěvách muzea jednotlivci i skupinami.

K tomu byla připojena i odborná fotodokumentace z dílčí proběhnuvší digitalizace muzejních expozic. Vznikla tak virtuální procházka nabízející pohled na exponáty, které již přestaly existovat.
Současně povzbuzující i skličující projekt poukazující na zranitelnost reálného, hmatatelného světa, a stavící na piedestal nesmrtelnost naší sebereflexe v současném digitálním světě.
