Každý Srílančan by měl alespoň jednou v životě vystoupat na posvátnou horu Srí Pádu. Již její název nám v překladu prozradí tajemství: Znamená „Svatá stopa“. Zbývá se jen pohádat, čí že ta stopa tedy vlastně je…?
O její důležitosti nám referuje již Marco Polo (1254–1324). Není se co divit, 2243 metrů vysoká Srí Páda, kterou v našich krajích označuje spíš coby Adamovu horu, již po staletí čiší posvátností. Má tvar pyramidy, ale překvapení číhá až nedaleko vrcholu.
180 cm dlouhá prohlubeň nápadně připomínající tvar lidského chodidla! Buddhisté věří, že jde o otisk Buddhovy nohy, který tu zanechal cestou do nebes. Ovšem hinduisté vám budou přísahat, že tu došlápl Šiva, a podle muslimů jde o Adamovu nohu.
Chybí vám pohled křesťanů? Tak ti zase sázejí na svatého Tomáše.
Svaté superhrdinky
Na domluvené sňatky nemají ani pomyšlení. Své životy hodlají zasvětit Bohu. A tak dvě italské sestry, které budeme znát coby Faustýnu a Liberátu, utečou a složí řeholní sliby čistoty.
Až zhruba roku 580 pouhé tři dny po sobě zemřou, zbude po nich klášter zasvěcený svaté Markétě. A podle legendy i jasné otisky rukou, které dodnes můžeme vidět ve vesničce Capo di Ponte. Najdete je v „jejich“ kostelíčku vystavěném ale až v 17. století.
Světice prý holýma rukama zastaví ohromný balvan, který ves ohrožuje! Od kdy tu ale otisky jsou, nikdo říct spolehlivě nedokáže…

Smí pekelník do kostela?
Frauenkirche neboli pozdně gotická Katedrála Panny Marie postavená z pálených cihel v Mnichově, zaujme jasně viditelnou stopou v dlažbě hned u vchodu do svatostánku. Podle barokní pověsti ji tu má zanechat sám Ďábel!
Ten se prý přijde podívat na nově dokončený kostel a vysmívá se, že stavitelé zapomněli na okna. Ty ale jen nejsou vidět přes četné sloupoví a jedno z nich zakrývá tou dobou masivní oltář. Pekelník se rozčílí, zadupe a poté odletí.
Zůstane po něm jen onen tajemný otisk. Kostel si pak projde „peklem“ ještě roku 1944. Po bombardování je takřka zničen, věže sice zůstanou stát, ale zhroutí se klenby trojlodí. Oprava potrvá až do roku 1994.

Poslední krok na Zemi
Malá kaple na Olivové hoře v jeruzalémské čtvrti At-Túr obklopuje kamennou desku nazývanou „skála Nanebevstoupení“. Právě toto je podle věřících poslední pozemské místo, kde se Kristus dotkne země předtím, než vystoupí po zmrtvýchvstání na nebesa.
Událost připomíná tajemný otisk pravé nohy. Ten levý je už ve středověku přestěhován do mešity Al-Aksá ve východním Jeruzalémě.
Z původně 12 krát 12 metrů velké kaple Nanebevstoupení je dnes o poznání menší, 3 krát 3 metry velký svatostánek, který můžete za malý poplatek navštívit i vy.
Bájný život skutečné postavy?
Za časů legendárního knížete Neklana, syna Přemysla Oráče a kněžny Libuše, se usadí v jeskyni ukryté v hlubokých hvozdech poustevník. Hned vedle vyvěrá pramen léčivé vody a on bude živ z mléka ochočené laně a lesních plodů.
Život svatého Ivana zní jako pohádka, nicméně vše – včetně antropologického rozboru ostatků – ukazuje na to, že jde o skutečnou postavu. A je to právě Ivan, kdo nám ve své jeskyni, která se později promění ve svatostánek, prý zanechá zvláštní otisk v balvanu.
Podívat se na něj můžete, když projdete novějším kostelem, který na jeskyni navazuje.