Jedna sklenka, druhá, třetí. Čtvrtá je zvolna na pohodu, u páté pak vylít přebytečnou vodu. V baru je příjemně živo, hraje tichá hudba. Jenže pak přichází ta správná opilecká poznámka: proč se to dobré šampaňské jmenuje zrovna tak, jak se jmenuje? Kdo byl onen Dom?

Benediktinský klášter kdesi v severovýchodní části Francie tone v tichu. Vítr se prohání chodbami, a jen z refektáře zní klapání dřevěných lžic o misky a monotónní hlas mnicha, který předčítá ze svaté knihy. Jenže pak poklid naruší několik hlasitých ran.

„Jsme napadeni?“ vyskočí opat a poplašeně se rozhlíží. Rány postupně utichnou. Po chvíli přichází zkroušený sklepmistr. „Explodovaly lahve s vínem, otče.“ Tak ani toho roku víra nepřekoná fyzikální zákony.

Když se na podzim přijde zima nečekaně brzo, fermentace se zastaví dříve, než víno stihne zkvasit, a na jaře, když se opět oteplí, bublinky v nejlepším případě vytlačí korek, v tom horším exploduje celá lahev. A když bouchne jedna, většinou bouchnou i ty další.

Bublinky všude, kam se podíváš

Piérre Perignon (1638–1715) tohle plýtvání nevidí rád. Když je v roce 1668 přeložen do opatství Saint-Pierre d’Hautvillers, dostane i příležitost s tím něco udělat. „Budete novým sklepmistrem, dome,“ pověří ho opat novým úkolem.

Perignon je schopný a znásobí výrobu vína téměř dvojnásobně. Ale to nestačí. „Co ty zatracné bublinky?“ bádá nad problémem, se kterým si nikdo předtím neporadil.

V průběhu let experimentuje s výrobou, s hrozny samotnými a jeho cílem je zabránit tomu, aby kvalitu vína bublinky zhoršovaly. A skutečně, jeho pravidla přispějí k tomu, aby víno jako takové bylo lepší a chutnější.

Zavřít a nepustit

Kromě samotného postupu se snaží vylepšit i lahve, ve kterých je víno uzavřeno. Začne používat korkové zátky, které zalepí voskem, aby pořádně těsnily. „Možná máme moc křehké lahve,“ pomyslí si a objedná výrobu takových, které jsou ze silnějšího skla.

Vypadají bytelněji. A skutečně se mu podaří zamezit výbuchům. Tvrdá práce se začne vyplácet!

Ale stejně je to paradox, protože i když se celý život snaž í nad bublinkami marně vyhrát, legendy mu vynález šumivého vína přisoudí – i když jde o reklamní tah až z devatenáctého století.

Mýty a legendy

Podle pověsti se Perignon při jedné ze svých cest dozví tajný recept – když zakápne hrdlo voskem, cukry obsažené ve vosku skápnou do vína a způsobí druhou fermentaci. Když pak víno ochutná, svolá všechny své bratry k sobě a prohlásí se slzami v očích:

„Přátelé, právě jsem ochutnal hvězdy.“ Ale faktem je, že to celé je výmysl právníka Jean-Baptiste Grossarda, který v roce 1821 tuto legendu vytvoří a tím zvýší prodej svého vína.

Firma Möet a Chandon pak v roce 1921 vyrobí první lahev své luxusní značky Dom Perignon, kterou na trh uvede až v roce 1936. Kdo chce ty nejlepší bublinky, pije nápoj pojmenovaný po muži, který bublinky nesnášel!