V roce 1933 se odehrála nejtragičtější nehoda vzducholodi v dějinách. Jejím protagonistou byla USS Akron, obří vzducholoď amerického námořnictva. Co bylo příčinou této letecké nehody? Jak tato událost ovlivnila vývoj letadel lehčích než vzduch?
Vzducholoď USS Akron byla plánována jako průzkumný stroj, který zároveň fungoval coby nosič malých letadel. Vzdušného obra postavilo konsorcium Goodyear-Zeppelin. Nosným plynem nebyl problematický vodík, ale nehořlavé helium. Díky tomu panoval názor, že vzducholoď USS Akron je velice bezpečná.
Pád do oceánu
Osudného 3. dubna 1933 měla vzducholoď absolvovat cvičný let. Běžná rutina se však brzy změnila na dramatické okamžiky směřující ke katastrofě. USS Akron se nad Atlantským oceánem dostala do silné bouře. Vzdušné poryvy nejprve způsobily utržení kormidla.
Neovladatelný stroj je větrem zatlačen k hladině. Gigantická vzducholoď se rychle potápí. Posádka USS Akron dostala jen malou šanci na záchranu.
Potvrzuje to smutná bilance tohoto leteckého neštěstí. Ze sedmdesáti šesti mužů posádky přežili katastrofu jen tři lidé. Bohužel, při probíhající záchranné operaci se do oceánu zřítila další vzducholoď. Ani toto neštěstí se neobešlo bez ztrát na životech. Zemřeli dva členové posádky.
Soumrak vzducholodí
Katastrofa USS Akron silně otřásla důvěrou ve využití vzducholodí v amerických ozbrojených silách. Původně se však jednalo o velmi ambiciózní projekt, v němž se se obří vzducholodě měly stát vzdušnými letadlovými loděmi, nosiči vlastních letounů.
Naděje vzbuzovaly především dlouhý dolet vzducholodí a jejich nízké provozní náklady.
Vzducholodě třídy Akron měly za úkol aktivně vyhledávat a ničit nepřátelské lodě a ponorky. Dolet těchto strojů přesahoval 11 000 kilometrů, což byla na 30. léta 20. století neuvěřitelná vzdálenost.
Nehoda USS Akron však výrazně přispěla k tomu, že Spojené státy i další země světa upřely svoji pozornost na letadla těžší než vzduch. Obří vzducholodě, civilní i vojenské, zmizely ze světové oblohy.
