Příběh zní až podezřele dokonale. Je horké léto roku 1904, návštěvníci Světové výstavy v americkém St. Louis se tlačí u stánků se zmrzlinou a jednomu prodejci najednou dojdou misky. Katastrofa? Kdepak.
Právě v tu chvíli údajně vzniká jeden z nejslavnějších vynálezů gastronomické historie, a to zmrzlinový kornout. Je to ale pravda?
Na výstavišti panuje ruch, jaký Amerika dosud nezažila. Desítky milionů návštěvníků objevují novinky z celého světa, ochutnávají exotická jídla a hledají něco, co je osvěží v letním vedru. U jednoho ze stánků se začíná tvořit nervózní fronta.
Zmrzlinář bere do ruky poslední misku a bezradně se rozhlíží kolem sebe. „Došly nám nádoby!“ volá. Vedle něj prodává syrský přistěhovalec Ernest Hamwi tenké křupavé oplatky zvané zalabia.
Chvíli přemýšlí, pak jednu ještě teplou oplatku sroluje do tvaru kužele. „Co kdybyste zkusil tohle?“ navrhne. Zmrzlina putuje dovnitř a návštěvníci jsou nadšení. Mohou jíst za chůze, bez lžičky a bez vracení nádobí. Zrodila se legenda.

Jedlé nádoby se objevily dříve
Jenže historici dnes zvedají varovný prst. Příběh je sice krásný, ale pravděpodobně není úplně pravdivý.
Kornouty totiž existují už před rokem 1904. Italský přistěhovalec Italo Marchiony prodává zmrzlinu v jedlých nádobkách už v 90. letech 19. století a v roce 1903 si dokonce nechává patentovat zařízení na jejich výrobu.
Ještě dříve se v kuchařkách objevují recepty na oplatkové kornoutky plněné krémem. Zdá se tedy, že kornout nevzniká náhlým zábleskem geniality na výstavě, ale vyvíjí se postupně. Přesto právě St. Louis sehrává klíčovou roli.

Vzpomínka na sladkou pochoutku
A možná je to nakonec ještě zajímavější. Světová výstava totiž neudělá ze zmrzlinového kornoutu vynález, ale senzaci. Miliony návštěvníků si odvážejí domů vzpomínku na sladkou pochoutku, kterou lze sníst i s obalem.
Během několika let se kornout šíří po celé Americe a následně do světa. Kdo ho vymyslel jako první, zřejmě už nikdy s jistotou nezjistíme.
Jisté ale je, že kdykoli dnes držíme v ruce zmrzlinu v kornoutu, ochutnáváme kousek historie, v níž se mísí podnikavost, náhoda i špetka marketingového kouzla. A legenda o zmrzlináři, kterému došly misky? Ta je nakonec stejně sladká jako samotná zmrzlina.