Domů     Papoušci, kteří „mluví“: Jak se z ptačího mozku rodí ozvěny lidské řeči
Papoušci, kteří „mluví“: Jak se z ptačího mozku rodí ozvěny lidské řeči

Když papoušek poprvé řekne nějaké slovo, působí to skoro magicky. Jako by rozuměl, jako by mluvil s námi.

Ve skutečnosti se ale v jeho mozku odehrává mnohem složitější proces než obyčejné napodobování a vědci dodnes zkoumají, proč právě papoušci dokážou něco, co je v říši zvířat tak vzácné.

Papoušci se „učí mluvit“ díky schopnosti, kterou vědci nazývají vokální učení. To znamená, že dokážou slyšet zvuky a cíleně je napodobovat, podobně jako se člověk učí jazyk.

Současný americký neurobiolog Erich Jarvis z Duke University Medical Center Rockefeller University vysvětluje:

„Papoušci se učí vokálně, což znamená, že zvuky vnímají sluchem a následně je napodobují.“ Tato schopnost není u zvířat běžná, mají ji jen někteří ptáci a savci.

reklama

U papoušků je však mimořádně vyvinutá, protože jejich mozek obsahuje unikátní „vrstvený“ systém řízení hlasu, který jim umožňuje přesné a flexibilní napodobování zvuků.

Papoušci se učí mluvit napodobováním. Foto: Freepik
Papoušci se učí mluvit napodobováním. Foto: Freepik

Předávají si signály

Zásadní roli hraje i sociální život. V přírodě žijí papoušci ve velmi společenských hejnech, kde si navzájem „předávají“ specifické hlasy, něco jako jména nebo signály příslušnosti.

„Ve volné přírodě žijí papoušci v hejnech a učí se napodobovat zvuky a „hlášky“ svého vlastního hejna.“ popisuje BBC Science Focus. Jinými slovy: učí se zvuky, které je udržují součástí skupiny.

Když se dostanou k lidem, přenesou tuto schopnost na lidskou řeč, protože ji slyší nejčastěji . Jak říká současná americká výzkumnice Irene Pepperbergová, která pracovala s papouškem Alexem: „Nejde jen o opakování, jde o to, jak zvuk používají v kontextu situace.“

V hejnech si papoušci předávají hlasy a hlášky. Foto: Freepik
V hejnech si papoušci předávají hlasy a hlášky. Foto: Freepik

Pojmenoval barvy a počítal

Největší otázka ale zní: Rozumí papoušci tomu, co říkají? Odpověď není černobílá. Slavný papoušek Alex dokázal pojmenovat barvy, tvary a počítat objekty.

Pepperbergová popisuje, že když se mýlil nebo byl frustrovaný, reagoval „emočně správně“, jako by chápal situaci, ne jenom slovo.

Vědci proto mluví o tom, že papoušci mohou spojovat některé výrazy s významem, ale stále jde spíše o velmi pokročilé učení než lidský jazyk. Jak shrnuje americká neurovědkyně Erin Colbert-Whiteová:

„Nejde o lidskou řeč, ale o velmi sofistikované mapování zvuků na svět kolem nich.“ Papoušek tedy nemluví jako člověk, ale jeho mozek dokáže vytvořit most mezi zvukem a významem způsobem, který je v přírodě výjimečný.

A možná právě proto nás jejich „lidská řeč“ tolik fascinuje: je to ozvěna inteligence, která se nám přibližuje, ale nikdy nás úplně nenapodobí.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Když se z much stali pomocníci kriminalistů
Moucha bzučí, larva se krmí a kriminalista má o jednu stopu navíc. Hmyz, který většina lidí odhání od oběda, totiž dokáže vyšetřovatelům napovědět, jak dlouho leží mrtvé tělo na místě. Zrod forenzní entomologie přitom provázejí středověké příběhy, překvapivé objevy i důležité varování: ani ta nejpilnější muší rodinka neumí vystavit úmrtní list s přesným datem a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz