Mají různou podobu. Někdo o ně pečuje a umně si kroutí konce. Další to nechává náhodě, a tak svému kníru prostě dopřává volnost. Jindy přichází rozkaz od velitelů, a tak si vojáci musí chtě nechtě svůj vous oholit.
Ochlupení nad horním rtem se pyšní bohatou a turbulentní historií. Doba knírům totiž velmi často nepřeje.
Není falešný?
Naše pravěké předky můžeme z módní přehlídky rovnou vyškrtnout, protože historici se shodují, že za jedním z nejstarších knírů musíme do Egypta. Najdeme ho na soše egyptského prince Rahotepa, jenž žil ve 26. století před naším letopočtem!
Přitom právě obyvatelé ze stínu pyramid dbají na hygienu a holí si tváře. Na vině je také horko a parno. Faraoni si zakládají spíše na bradkách, které ale nejsou pravé. V nedaleké Persii panují úplně jiné poměry. Králové Dareios I. (550–486 př. n.
l.) a nástupce Xerxés I. (519–465 př. n. l.) mají na portrétech kromě pořádného plnovousu i masivní knír. Stejnou parádu volí také Řekové, ti porost vnímají jako symbol učenosti. Přítrž tomu učiní Alexandr Veliký (356–323 př. n.
l.), který vojákům zakáže vousy i kníry, a tak se všichni musí holit. A Římané se samozřejmě opičí, tamní holá tvář je znakem civilizovanosti a vysokého postavení.

Jako císař
Bordel pod nosem mají totiž spojený s barbarskými národy. „Nechávají si narůst knír tak, dokud jim nezakryje ústa,“ popisuje historik Diodóros Sicilský (90–27 př. n. l.) zvyklosti Keltů.
O tom svědčí i kamenná hlava, kterou objeví v Mšeckých Žehrovicích, protože na artefaktu je vidět náznak knírku. Na lepší časy začne ve Věčném městě svítat s osobou císaře Hadriana (76–138), jemuž vyraší knír.
Zlé jazyky ale tvrdí, že chce pouze zakrýt jizvy hyzdící obličej. Blížící se středověk však znamená další změnu. Svět patří oholeným tvářím. Výjimku tvoří anglický princ Eduard (1330–1376), jehož zná historie jako Černého prince.
Úzký knírek dokonce zdobí i jeho náhrobek! Chmýří zavádí zpět renesance a baroko, jenže pak obličejová ozdoba zase mizí.

Chaplin i Hitler
Vrtkavé dějiny ji vrátí zpět koncem 19. století. Knír totiž znamená mužnost. V módě jsou hlavně ty, jejichž konce jdou zkroutit. Mezi hlavní reprezentanty řadíme třeba německého císaře Viléma II. (1859–1941).
Místo v dějinách nachází i mroží knír, na ten je pro změnu pyšný filozof Friedrich Nietzsche (1844–1900). Hustý porost například v Polsku spojují s vlastenectví, a tak si ho později opatří i Lech Wałęsa (*1943).
Na přelomu 19. a 20. století muži objevují knírek, který svým vzhledem připomíná kartáček. Snadno se udržuje a je velmi praktický. Novinku chce mít pod nosem každý, a tak je k vidění u dělníků i boháčů.
Zalíbí se Charlie Chaplinovi (1889–1977), jehož šimrá pod nosem v roli Tuláka. To se píše rok 1914. Zároveň vypuká první světová válka, a tak milovníci knírů musí zkracovat. A kartáčkový styl se vejde do plynové masky.
Oholit se musí také Adolf Hitler (1889–1945), jež drobný knírek nechvalně proslaví. Dnes bývá považován za symbol nacismu. Po válce doba knírková zase na chvíli ustane, opětovné nastartování mají na svědomí The Beatles.
V 60. letech totiž Paul McCartney (*1942) havaruje a na jeho rtu se skví ošklivá jizva. Nechá si narůst knír a kolegové z kapely ho napodobí. Nemusí čekat moc dlouho, jelikož vědci přispěchají se zajímavými čísly.
Na viditelný knírek stačí čekat čtyři týdny, pokud majitel doufá v robustní ozdobu, musí vydržet průměrně 3 měsíce!
