Být slavnou osobností není jen tak. Mnozí si proto pomáhají různými rituály, aby to vůbec dokázali přežít. Některé jsou pochopitelné, nad jinými zůstává rozum stát!
Vincent van Gogh (1853–1890) spolkne každý den trochu žluté barvy. Věří totiž, že umí pozvednout náladu a dodat klid na duši.
Pythagoras (570–510 př. n. l.) nikdy nejí fazole, protože je přesvědčen, že s nimi máme společné předky. A Benjamin Franklin (1706–1790) rád postává nahý před otevřeným oknem, neboť pobyt na čerstvém vzduchu je přeci dobrý pro zdraví. A pokračovat bychom mohli donekonečna…
Když méně je více
kdo: LEONARDO DA VINCI
zvyk: spí jen 2 hodiny denně
Malíř, sochař, inženýr, spisovatel, přírodovědec, architekt, hudebník, konstruktér, vynálezce… Když budeme napříč historií hledat tu nejplodnější osobnost, která vymyslela nejvíce věcí a věnovala se nejvíce oborům, zvolil by snad někdo někoho jiného?
Otázka je však jiná. Jak mohl Leonardo da Vinci (1452–1519) tohle všechno stihnout? Musel omezit zas jiné věci a v jeho případě to byl spánek! Dle různých historických záznamů da Vinci dodržuje tzv. polyfázický spánkový cyklus.
Během 24 hodin si každé 4 hodiny zdřímne na 20 minut a celkově mu tak odpočinek zabere pouhé 2 hodiny denně.
Zastánci této metody jsou přesvědčeni, že rozdělením spánku na kratší úseky získáme větší procento doby strávené ve snové REM fázi, která přináší efektivnější regeneraci.
Dle jiných názorů však měl renesanční génius spíš jistou genetickou dispozici, která i s minimální dobou spánku umožňuje lidem fungovat stejně dobře, jako by spali celou noc.
Na zbytečnosti není čas
kdo: MICHELANGELO BUONARROTI
zvyk: spí v botách
Co udělá mistr Michelangelo (1475–1564), když na něj padne únava? Jednoduše si lehne a spí. Tak, jak byl, v oblečení i botách!
Autor slavné sochy Davida či Sixtinské kaple na spánek skutečně boty nikdy nesundavá, problémem je však to, že trpí dnou. Když mu někdy nohy příliš otečou a je přivolán lékař, musí mu boty odříznout a často s nimi odpadne i kus kůže.
Michelangelo se nejen nesvléká, ale jak z toho vyplývá, ani nemyje. Prý si vzal k srdci radu svého otce, podle nějž se lidé, kteří se vyhýbají vodě, dožijí vysokého věku.
Jiní zas tvrdí, že umělec je tak zaujat svou prací, že na nějakou péči o zevnějšek mu nezbývají myšlenky ani čas.
A koneckonců, jeho hygienické návyky v tehdejší době ani nikoho nepřekvapí. Lidé nemají koupelny, neexistuje vodovodní potrubí a málokdo se umyje častěji než jednou za dva týdny.
Na nevábnou vůni jsou zvyklí a o choroboplodných zárodcích žijících ve špíně tehdy nikdo netuší.
Ať je to přesně!
kdo: LUDWIG VAN BEETHOVEN
zvyk: den začíná kávou z 60 zrn
Padesát osm, padesát devět, šedesát! Přesně tolik a ani o jedno navíc. Co to počítáme? Zrnka na ranní kávu pro Ludwiga van Beethovena (1770–1827)!
Dle jedné verze vyprávění si je počítá sám, a když se splete, začne znovu. Hospodyně je poté umele a kávu mu uvaří, aby byl vůbec schopný nastartovat den. Po kávě si skladatel ještě polije hlavu studenou vodou!
Historka o počítání zrn pochází z vyprávění jeho asistenta a dobrého přítele Antona Schindlera (1795–1864).
Jasný důkaz schází, ovšem o Beethovenově lásce ke kávě pochyb není. Z jeho deníku, který si vedl během návštěvy Vídně v roce 1792, se například zachová následující seznam finančních výdajů: „Parukář, káva, kabát, boty, piano, pečeť, psací stůl.“
O tom, jakou kávu pije, a zda hořkou, či s cukrem, záznamy nejsou. Ani jak to dopadne tehdy, když mu na konci života kvůli nemoci lékař kávu zakáže a nařídí pít mléko.
Vidět musím hned!
kdo: FRANZ SCHUBERT
zvyk: spí s brýlemi
Básník a libretista Johann Mayrhofer (1787–1836) dávno tuší, že jeho spolubydlící je trochu zvláštní. Nad některými zvyky ale přesto žasne: „Cože, vy spíte s brýlemi?“ Franz Schubert (1797–1828) se zarazí a rukou si ohmatá obličej.
„Ano, spím s brýlemi.“„A to je necítíte?“ vyzvídá dál básník. „Ano, cítím, ale vidím tak lépe, když sním…“
Takto si představuje rozhovor mezi Mayrhoferem a Schubertem v biografii o slavném rakouském skladateli spisovatel Peter Härtling (1933–2017). Zda to tak přesně bylo, nevíme, ovšem Schubert je pověstný svým spaním s brýlemi i dle jiných zdrojů.
On sám to prý vysvětluje tak, že se často probouzí s nápady na nové melodie, které si hned potřebuje zahrát. A nechce nejprve hledat brýle, lepé mu vyhovuje, když je už má na očích a může se hned věnovat práci!
Jen velmi zřídka najdeme autora více než 1500 hudebních děl na nějaké podobizně bez brýlí. Drobné kovové obroučky jsou dnes vystaveny v jeho rodném domě ve Vídni.
Osudová čísla
kdo: NIKOLA TESLA
zvyk: čistí příbory 18 ubrousky a je závislý na čísle 3
Příbory ani talíře nejsou špinavé ani trochu. Nikola Tesla (1856–1943) přesto raději vezme celkem 18 ubrousků a každý zvlášť vyleští. Včetně všechno ostatního v jídelně. Pak povečeří v bílých rukavicích. Pokud se ho někdo nedejbože dotkne, okamžitě se běží umýt!
Posedlost čistotou a strach z bakterií provází geniálního fyzika a vynálezce do konce života. Stejně jako třeba láska k číslu 3. Ve veřejné plovárně vždy uplave 33 bazénů, pokud se při počítání ztratí, začne od nuly.
Někdy má také nutkání 3x obejít každý městský blok. Vždy bydlí v hotelovém pokoji s číslem dělitelným třemi. A pracovat začne každý den vždy ve 3 hodiny ráno!
Patrně jde o o příznaky kompulzivně obsedantní poruchy, kvůli níž Teslovi také vadí vše kulaté. Když prý jednou sekretářka jeho firmy Tesla Electric Light & Manufacturing přijde do práce s perlovým náhrdelníkem, hned ji pošle domů.
