Svět je plný nebezpečí! Stačí si obléct květované šaty a zaútočí na vás včelí roj. Ale vážně všechny včely po bodnutí zemřou?

„Líbí se ti?“ šaty s dekorem kvetoucích aster obrýsují postavu. „Moc ti sluší,“ chválí mladík a znepokojeně sleduje další nálet mušek na svou přítelkyni. Šaty nakonec zůstanou v poličce.

Jakmile se v nich dívka někde objeví, chtějí si na nich dát dostaveníčko snad všichni opylovači z okolí. „Ty obrázky květů je zkrátka lákají,“ dumá děvče. „Kdepak, to je tím, že jsou hodně barevné,“ kontruje polovička.  Kdo má pravdu?

Zářivě žluté triko. Takové je pro hmyz jasným favoritem. Že na sobě nemá žádný obrázek kvetoucí louky? To vůbec nevadí, malým letcům jde jen o pestrost, konkrétní motivy naprosto nerozlišují

To každá včela po bodnutí umírá?

Pokud včela bodne, zůstane její žihadlo kvůli zpětným háčkům v ráně a ona – pokud nezůstane zaklíněná – odlétá. Z těla se jí vytrhne i s jedovým váčkem, takže se jed uvolňuje dál. Opilovačka o chvíli později uhyne. Proč je k ní příroda tak krutá?

Včela medonosná tak chrání zbytek svého příbuzenstva. Bodnutí musí nezapomenutelnou lekcí, která odradí budoucí útočníky.

Nadčeleď „včely“ je ale pořádně široká. Evolučně má sebeobětování smysl jen u těch včel, které žijí ve velkých komunitách. Pokud vás tedy popíchají včely samotářky, které tvoří druhově nejbohatší skupinu, žádné zpětné háčky ani následná smrt se nekonají.

Nejhorší bolest způsobí vosa! Nebo ne?

Jaké bodnutí bolí nejvíc? Pokud se zaměříme na české luhy a háje, napadne nás první zřejmě běžná vosa. Pravda je ale o maličký kousek vedle…

Americký entomolog Justin O. Schmidt (1947–2023) z Arizonské univerzity umírá 18. února letošního roku. Důvod? Parkinsonova choroba. Řada biologů se ovšem podiví, že se tak vysokého věku vůbec dožil.

Justin je totiž autorem takzvaného Schmidtova indexu, subjektivně sestavené škály bolesti po bodnutí či hryznutí hmyzem. Otestuje takto doslova na vlastní kůži více než tisícovku příslušníků hmyzí říše! Kdo vyhrál? Tropičtí mravenci Paraponera.

A pokud by vás zajímal tvor, který je k potkání i u nás, pak by vítězem byla vosa hrabalka obecná.

Tropické nemoci chytíte jen v tropech… A co Evropa?

Bolest, jako by vám někdo lámal klouby, vyrážka a horečka. Když máte smůlu, chytnete krvácivou nebo šokovou verzi. Při první se přestává srážet krev, při druhé vás přepadne extrémní nízký tlak. To je horečka dengue.

Stejně jako nebezpečnou západonilskou horečku ji přenášejí hlavně komáři. Zapomenout nesmíme ani na onemocnění chikungunya, což v jazyce makonde znamená „kráčet skloněný“ a horečku zika. Všechny tyto choroby spadají do škatulky tropických nemocí. Při dovolené po Evropě tedy není důvod k obavám?

Extrémní teplé počasí posledních let má vedlejší efekty. K západonilské horečce tak můžete přijít třeba v Řecku, Srbsku, Itálii, Rumunsku a kupodivu i Francii. Horečku dengue, žlutou zimnici a další nemoci přenáší zejména jihoasijský komár tygrovaný.

10 let dozadu jste na něj mohli narazit i v 8 evropských zemích. Letos již ve 13…