S roztaženýma rukama a nohama ji přivazují na kolo položené na zem. Tvrdohlavé princezně její vznešený původ nepomůže. Římskému císaři se neodporuje! Jeho pochopové vzápětí začnou tlouct do jejích končetin. Dívka se kousne do rtu, aby nesykla bolestí. „Bůh mi pomůže,“ věří.
Egyptská princezna Kateřina Alexandrijská (†asi 305/307) vyznává křesťanskou víru v dobách, kdy se to ještě nenosí. Křesťany ve starověkém Římě pronásledují. „Vezmeš si mne za ženu?“ osloví ji římský císař Maxentius (275/283–312).
Půvabnou dívkou je fascinován. „Ne. Svůj život jsem spojila s Bohem,“ odvětí mu a podepíše si tak svůj ortel. „Ukážu jí, že mám větší moc než ona,“ rozzuří se císař „Umučte tu ženštinu,,“ rozkáže. Jeho přání je okamžitě splněno.
Nepovolnou Kateřinu přivážou ke kolu a mlátí do ní. Zoufalá Kateřina svoje „ne“ ale neodvolá. „Bože, snažně prosím a chválím tvoje jméno. Zařiď, ať ten příšerný nástroj praskne,“ volá o pomoc. Prosby mučednice Bůh údajně vyslyší.
Náhle se vedle ní zjeví anděl, který rozlomí mučící kolo. Shromážděný dav, který si kruté divadlo nenechal ujít, v údivu zírá. „Zázrak,“ vydechnou lidé. „Je to důkaz boží existence,“ vykřikne kdosi. Taková slova se římskému císaři vůbec nelíbí. S nebohou Kateřinou se na jeho pokyn za městem vypořádají kati.

Šlo o vymyšlený příběh?
Princeznino umučení prý připadá na 25. listopadu 305 či 307. Svéhlavá Egypťanka z Alexandrie má být první doloženou obětí mučení lámání kolem. Příběh princezny má ovšem jeden háček. Nemáme žádný jasný důkaz, který by ho potvrzoval.
Vyprávění vychází z legendy, která byla sepsána až v 10. století. I současní historikové se domnívají, že Kateřina byla spíše vymyšlenou postavou.
Tvůrci legendy se nejspíše inspirovali osudem pohanské filozofky Hypatie z Alexandrie (350/370–415), protože v jejich životech je popisováno hodně podobných momentů.
Ať už byla Kateřina skutečně první popsanou obětí mučení v kole nebo ne, jisté je, že starověcí Římané ho velice rádi používali. Vyskytoval se zřejmě již dříve, možná už za císaře Commoda (161‒192).

Úder do hlavy za úplatek
Středověk povyšuje tento způsob popravy na oblíbenou kratochvíli. Trestance během ní čeká pobyt v kole od vozu, ke kterému ho přivážou zády. Kat bere do rukou těžkou čtverhrannou železnou tyč. Údery láme své oběti kosti všech čtyř končetin a hrudi.
Začíná na rukou a nohou tak, aby utrpení bylo co nejdelší. Někdy ale popravčí nejdříve udeří do hlavy, třeba když předtím dostal tučný úplatek. Odsouzenci tak zkrátí jeho muka. Po milosrdné ráně už další proceduru moc nevnímá.
Později se místo kola používá praktičtější kříž ve tvaru písmene X, kterému se říká svatoondřejský, protože na něm byl umučen svatý Ondřej (5‒60).
Tvoří ho klády trojúhelníkového průřezu, na které je zločinec přivázán a kolo těžké asi 20 kg na něj kat opakovaně spouští. Sám proto potřebuje slušnou fyzickou kondici.