Tvrzení, že pokojové rostliny fungují jako malé čističky vzduchu, slýcháme poměrně často. Vypadá to logicky – zelené listy přece přijímají oxid uhličitý a produkují kyslík. Jenže realita je o něco složitější.

První velký impuls přišel od studie NASA z roku 1989. Vědci tehdy zkoumali, zda by rostliny mohly pomoci čistit vzduch v uzavřených prostorech kosmických stanic.

A opravdu – zjistili, že některé druhy dokážou zachytit a odbourávat těkavé organické sloučeniny (VOC), tedy látky jako formaldehyd nebo benzen, které mohou mít škodlivé účinky na zdraví.

Výsledky zněly slibně a rychle se rozšířily do médií i mezi milovníky pokojovek.

Domácnost botanika

Jenže následný výzkum ukázal, že situace není tak růžová. Ano, rostliny mají schopnost vzduch čistit, ale aby jejich účinek byl opravdu znatelný v běžném bytě nebo kanceláři, museli byste mít doslova džungli.

Vědci spočítali, že by bylo potřeba desítky až stovky rostlin na každý metr čtvereční. Na plochu průměrného bytu by to znamenalo stovky kusů zeleně – a takovou domácnost si asi umí představit jen nadšený botanik. Rozhodující faktor je totiž větrání.

Přirozená cirkulace vzduchu otevřeným oknem, případně mechanické větrací a filtrační systémy, odstraní znečišťující látky mnohonásobně efektivněji než samotné rostliny.

Zatímco v laboratorních podmínkách je možné sledovat jejich účinky, v reálném prostředí prostě nestačí.

Příjemnější atmosféra

To ale neznamená, že by pokojovky byly zbytečné. Přinášejí do interiéru zeleň, vlhkost a estetickou pohodu. Psychologické účinky rostlin – zklidnění, snížení stresu, pocit domova – jsou často stejně cenné jako jejich biologické schopnosti. Čili:

vaše monstera nebo lopatkovec vám sice vzduch nevyčistí jako čistička, ale rozhodně vám doma vytvoří příjemnější atmosféru. Shrnutí? Rostliny mají malý, ale prokazatelný vliv na čistotu vzduchu.

Pokud ale chcete opravdu účinně snížit množství škodlivin v interiéru, spolehněte se hlavně na pravidelné větrání.