Kapela Lynyrd Skynyrd jde od úspěchu k úspěchu. Poslední turné je úspěšnější než si kdo dokázal představit, končí však tragicky v poli nedaleko Gillsburgu, stejně jako rozjetá kariéra kapely.
Parta kluků z Jacksonvillu svou kapelu pojmenuje jménem Leonard Skinnerd, později jižansky jako Lynyrd Skynyrd, což je ironická pomsta učiteli tělocviku, který šikanuje „hipíky“ a „máničky“ a nutí je, aby se ostříhali.
V sedmdesátých letech kapela proslaví jižanský rok takovými nesmrtelnými peckami jako třeba Free Bird nebo Sweet Home Alabama, které se zapíší do dějin rocku a objeví se i v řadě filmů, například ve slavném hitu Forrest Gump.
Ve vzduchu jim dojde palivo
Zakladatel a vedoucí kapely Ronnie Van Zant (1948–1977) podle přátel i rodiny často mluví o své smrti. „Nedožiju se třicítky. To je moje hranice,“ tvrdí často. V říjnu 1977 je mu 29 let. Turné, na které kapela právě vyjíždí, je až nečekaně úspěšné.
Aby stíhali všechny koncerty, najímají pro celý tým, tvořený 28 lidí, letadlo Convair CV300, které pilotují Walter McCreary a William Gray.
Povolení ke startu z Greenville do louisianského Baton Rouge dostávají krátce po sedmé hodině ráno 20. října 1977. Piloti však špatně propočítali pohonné hmoty a letadlo má navíc problémy s pravým motorem, který spaluje mnohem víc paliva než obvykle.
A tak zatímco kapela oslavuje předchozí vydařený koncert, piloti hlásí problém s docházejícím palivem kontrolní věži v McCombu v Mississippi. Ta radí změnit kurs a pokusit se o přistání na jejich letišti.
V troskách zahyne polovina kapely
Viditelnost je však velice špatná, letadlo letiště mine a piloti se v poslední chvíli pokusí nouzově přistát na mýtině nedaleko Gillsburgu. Nevyjde to.
„Slyšel jsem divný zvuk a pak ránu, jak se letadlo zabořilo mezi stromy,“ vzpomíná nedaleko žijící farmář Johnny Mote. V troskách zahyne šest lidí.
Vedle manažera Deana Killpatricka a obou pilotů také Ronnie Van Zant, talentovaný kytarista Steve Gaines (1949–1977), který se ke skupině přidal teprve nedávno, a jeho sestra, vokalistka Cassie Gainesová (1948–1977).
Gary Rosslington (*1951) utrpí vícečetné zlomeniny rukou i nohou, Leon Wilkeson (1952–2001) vyvázne se zlomenou nohu a Allen Collins (1952–1990) má poraněnou míchu.
Tu sice rozchodí, v roce 1986, krátce poté, co se kapela po desetileté odmlce znovu sejde, se však znovu zraní při autonehodě a ochrne.
