Příběh o Jeníčkovi a Mařence zná každé dítě. Děsivá pohádka o kruté čarodějnici, která láká děti do domku z perníku, aby je pak upekla v peci. Děti ji však přelstí, a babizna nakonec umírá ve vlastním ohni.

Takto příběh zaznamenali bratři Grimmové v roce 1812, ale mnozí historici a badatelé se domnívají, že tato verze je jen upravenou, zjemněnou variantou skutečného a mnohem tragičtějšího příběhu. Až v roce 1963 vyšla kniha, která měla odhalit šokující pravdu.

Kniha, kterou napsal německý ilustrátor a karikaturista Hans Traxler, se jmenuje Pravda o Jeníčkovi a Mařence. Podle ní je celá pohádka jen zkomolenou a idealizovanou verzí skutečné vraždy, která se měla odehrát v 17. století.

Údajný výzkum historika George Ossegga měl odhalit, že Jeníček a Mařenka nebyli nevinni, ale že šlo o kruté vrahy.

Příběh, který se v knize popisuje, je neuvěřitelně detailní. Pekařka Katharina Schraderinová (1618–1648) peče ty nejchutnější perníčky, což nesmírně žere závistivého norimberského pekaře Hanse Metzlera.

Po tom, co ho odmítne, se Metzler rozhodne, že ji připraví o život. Se svou sestrou Gretel ji nejprve obviní z čarodějnictví. Ačkoliv byla mučena, nic nepřizná, a protože proti ní neexistovaly důkazy, byla propuštěna.

Závistivý Metzler se ale nevzdává, vloupá se do její perníkem vonícího domu, nebohou pekařku zavraždí a spálí v peci. Doufá, že najde její tajný recept na perníčky, ale odejde s prázdnou. Kniha se stává senzací.

Plná fotografií detailně popisuje, jak Ossegg při archeologickém průzkumu nalezl dům s ohořelými kostmi, a dokonce i kovovou truhlici s receptem. Vše se zdálo být nepopiratelným důkazem.

Jenže… celá tato teorie je naprostá mystifikace. Jak vyšlo najevo, žádný George Ossegg neexistuje. Všechno si vymyslel sám autor, Hans Traxler, jako parodii na tehdy populární literaturu, která odhalovala údajné senzace.

Sám dokonce na fotografiích pózuje s falešným plnovousem a brýlemi jako Ossegg. Recept na perníčky, který údajně našel ve zdi, opsal ze školní kuchařky Dr. Oetkera.

Příběh, který měl odhalit pravdu, byl geniální podfuk. Kniha se stala hitem, ale hlavně se stala jedním z největších literárních žertů desetiletí.

A co víc, i dnes mnozí lidé, kteří o této mystifikaci nevědí, věří, že příběh o Jeníčkovi a Mařence je založen na skutečné události. A to i přesto, že pohádka O perníkové chaloupce existovala již dříve, než se měla údajná Katharina Schraderinová narodit.

Celá událost nám dává lekci o tom, jak snadno lze manipulovat informacemi a jak obtížné je odlišit fikci od reality.