Domů     Nacistický vesmírný program? Let na Měsíc považovali za ztrátu času
Nacistický vesmírný program? Let na Měsíc považovali za ztrátu času

Přistání Apolla na Měsíci se prezentuje jako americký úspěch, ale Spojené státy získaly velkou vědeckou pomoc. Stojí za ní sám architekt ničivých raket, geniální inženýr a snílek, který věřil, že se lidstvo dostane na Měsíc. Bez nadsázky otec nacistického vesmírné programu.

reklama

Mladý Wernher von Braun (1912–1977) už ve svých třinácti letech sní o tom, že bude možné s nějakým tělesem doletět až na Měsíc. Od svojí matky Emmy dostane jako dárek dalekohled a čile s ním pozoruje planety a hvězdy. Chlapec si sestrojuje i různé rakety.

Vrhne na studia na Vysoké technické škole v Berlíně. Potkává se tam s mužem, který se stal jeho velkým vzorem, vědcem Hermannem Oberthem, který sepsal knihu Raketou do meziplanetárního prostoru. Hltal ji už dávno.

Každou volnou chvíli tráví na Raketovém letišti Berlín, které využívají studenti školy ke svým pokusům. Vyniká mezi nim, umí zapůsobit tím, jak efektně předvádí svoje pokusy s raketami.

Neformální skupinová fotografie předních členů VfR, 5. srpna 1930, po úspěšném zkušebním odpálení raketového motoru Kegelduse v Chemische-Technische Reichsanstalt, Berlín-Pletzensee, Německo. Zleva doprava: Rudolf Nebel, Franz Ritter, neznámý, profesor Hermann Oberth, neznámý, Klaus Reidel, Wernher von Braun a neznámý. FOTO: Neznámý autor (Smithsonian Institution)/Creative Commons/Public Domain
Neformální skupinová fotografie předních členů VfR, 5. srpna 1930, po úspěšném zkušebním odpálení raketového motoru Kegelduse v Chemische-Technische Reichsanstalt, Berlín-Pletzensee, Německo. Zleva doprava: Rudolf Nebel, Franz Ritter, neznámý, profesor Hermann Oberth, neznámý, Klaus Reidel, Wernher von Braun a neznámý. FOTO: Neznámý autor (Smithsonian Institution)/Creative Commons/Public Domain
reklama

Jak obejít smlouvu

Versailleská smlouva stanovila pro německý zbrojní průmysl velice tvrdé podmínky. Ovšem Armádní úřad pro zbrojení (Heereswaffenamt, HWA) se snaží najít způsob, jak je obejít.

O raketách smlouva neuvádí vůbec nic, vždyť v době jejího podepsání neměl nikdo tušení, že by něco takového mohlo vzniknout. Do práce se zapojí i Braun a využívá toho, že má k dispozici prakticky neomezené zdroje.

Roku 1932 se stává civilním zaměstnancem armády. Živě si představuje, že si splní dávný sen a vymyslí těleso schopné doletět až na Měsíc. Z režimu, který nastoluje Hitler se snaží vyzískat, co se dá.

Je mu 25 let, když se stává šéfem armádního výzkumného ústavu v Peenemünde na pobřežním ostrově Usedom v Baltském moři. Vstupuje do NSDAP, v roce 1941 má 3500 podřízených.

Hitler po selhání německého letectva v bitvě o Británii podpoří sériovou výrobu jeho rakety V-2 jako záležitost nejvyšší důležitosti.

HISTORICKÝ POHLED NA WERNHERA VON BRAUNNA PERISKOPEM Z ŘÍDICÍ MÍSTNOSTI NA ZKUŠEBNÍM STANICI Č. 1, PEENEMUENDE. - Marshallovo vesmírné letové středisko, raketa Redstone HAER ALA,45-HUVI.V,7A-33. FOTO: Oddělení tisků a fotografií Knihovny Kongresu Washington, DC 20540 USA https://hdl.loc.gov/loc.pnp/pp.print/Creative Commons/Public Domain
HISTORICKÝ POHLED NA WERNHERA VON BRAUNNA PERISKOPEM Z ŘÍDICÍ MÍSTNOSTI NA ZKUŠEBNÍM STANICI Č. 1, PEENEMUENDE. – Marshallovo vesmírné letové středisko, raketa Redstone HAER ALA,45-HUVI.V,7A-33. FOTO: Oddělení tisků a fotografií Knihovny Kongresu Washington, DC 20540 USA https://hdl.loc.gov/loc.pnp/pp.print/Creative Commons/Public Domain

Nečekané zatčení

Při testu 3. října 1942 dosáhne raketa rychlosti 5500 kilometrů za hodinu a výšky 85 kilometrů. Je jasné, že brána vesmíru se otevírá dokořán. Zdálo by se, že vesmírný program nacistů bude pod jeho taktovkou.

Jenže situace se nečekaně zkomplikuje 22. března 1944, když gestapo zatkne nejenom Wernhera i jeho bratra Magnuse a dva další inženýry. Obvinění nzí:

„Nejsou přesvědčení o konečném vítězství říše a tajně pracují na neužitečných projektech letů do vesmíru.“ Himmlerovi jsou nějaké lety do vesmíru fuk, chce hlavně získat maximální dohled nad raketovým výzkumem.

Ovšem Hitler zasáhne a dostane Brauna na svobodu. Záhy se ukazuje, že konec války je na dohled. Wernher ví, jak cenné jsou jeho znalosti.

Pět průkopníků pózuje s modely svých raket, které vytvořili v 50. letech 20. století. Zleva doprava: Dr. Ernst Stuhlinger, člen původního německého raketového týmu, který řídil Úřad pro výzkumné projekty Agentury pro balistické rakety (ABMA); generálmajor Holger Toftoy, který upevnil vývoj raket a raketové techniky v USA; profesor Herman Oberth, průkopník raketové techniky a mentor Dr. von Brauna; Dr. Wernher von Braun, ředitel Divize vývojových operací ABMA; a Dr. Robert Lusser, který působil jako asistent ředitele pro spolehlivostní inženýrství v ABMA. FOTO pořídil 1. února 1956 Hank Walker a objevila se v časopise Life z 27. února 1956. NASA Marshall Space Flight Center/Creative Commons/Public Domain
Pět průkopníků pózuje s modely svých raket, které vytvořili v 50. letech 20. století. Zleva doprava: Dr. Ernst Stuhlinger, člen původního německého raketového týmu, který řídil Úřad pro výzkumné projekty Agentury pro balistické rakety (ABMA); generálmajor Holger Toftoy, který upevnil vývoj raket a raketové techniky v USA; profesor Herman Oberth, průkopník raketové techniky a mentor Dr. von Brauna; Dr. Wernher von Braun, ředitel Divize vývojových operací ABMA; a Dr. Robert Lusser, který působil jako asistent ředitele pro spolehlivostní inženýrství v ABMA. FOTO pořídil 1. února 1956 Hank Walker a objevila se v časopise Life z 27. února 1956. NASA Marshall Space Flight Center/Creative Commons/Public Domain

Raketa s lidskou posádkou

V Peenemünde se pod jeho dohledem rodily i plány pro výrobu rakety A-10, která má kokpit pro pilota a stává se tak opravdu prvním krokem k letům do vesmíru s lidskou posádkou. Nakonec se Braun vzdá Američanům a 2. května 1945 se dává do jejich služeb.

Společně s dalším vědci ho transportují do Ameriky v rámci operace Paperclip. K dispozici jim dá výsledky svého výzkumu, protože si dokumenty ukládal do jeskyně v dolnosaském Harzu. Jakmile se usadí v USA, jeho kariéra se rozjede naplno.

Pohání ji americko-sovětská technologická rivalita, která se přerodí ve vesmírné závody. V roce 1953 jeho tým vyvine první americkou balistickou raketu Redstone, která vymrští jadernou hlavici až do vzdálenosti 400 km.

Jupiter-C, upravenou verzi Redstone, vypouští v roce 1958 Explorer 1, první satelit USA. Rok předtím poslali Sověti do vesmíru svůj Sputnik 1. Později se v roce 1960 Wernher stává ředitelem Marshallova střediska vesmírných letů NASA, kde vyvíjí monstrózní raketu Saturn V. Ta v rámci mise Apollo 11 vynese Neila Armstronga a Buzze Aldrina na povrch Měsíce.

HISTORICKÝ POHLED NA WERNHERA VON BRAUNNA PERISKOPEM Z ŘÍDICÍ MÍSTNOSTI NA ZKUŠEBNÍM STANICI Č. 1, PEENEMUENDE. - Marshallovo vesmírné letové středisko, raketa Redstone HAER ALA,45-HUVI.V,7A-33. FOTO: Oddělení tisků a fotografií Knihovny Kongresu Washington, DC 20540 USA https://hdl.loc.gov/loc.pnp/pp.print/Creative Commons/Public Domain
HISTORICKÝ POHLED NA WERNHERA VON BRAUNNA PERISKOPEM Z ŘÍDICÍ MÍSTNOSTI NA ZKUŠEBNÍM STANICI Č. 1, PEENEMUENDE. – Marshallovo vesmírné letové středisko, raketa Redstone HAER ALA,45-HUVI.V,7A-33. FOTO: Oddělení tisků a fotografií Knihovny Kongresu Washington, DC 20540 USA https://hdl.loc.gov/loc.pnp/pp.print/Creative Commons/Public Domain

Splněný sen

Objevují se konspirace, že nacisté chtěli vybudovat základnu na Měsíci. V osobě Brauna získali muže, který o dosažení povrchu Měsíce celý život usiloval.

Nacistům ale šlo o vesmír především z pohledu využití pro své válečné účely – to splnily rakety V-2, ale lety do kosmu považovali za neužitečné. Svůj sen proto Braun realizuje až ve službách Američanů.

„Je pravděpodobně nejprominentnějším bývalým nacistou, který udělal skutečnou kariéru v poválečném světě,“ říká Michael Neufeld, kurátor Smithsonianova národního a leteckého muzea.

reklama
Zdroje informací: https://www.aljazeera.com/opinions/2013/5/3/wernher-von-braun-historys-most-controversial-figure, https://web.archive.org/web/20071201005108/http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/0/924CF0D95E9BCDA2C1256F09003A2C44?OpenDocument&cast=1, https://web.archive.org/web/20070819201332/http://www.nasm.si.edu/exhibitions/gal114/SpaceRace/sec300/sec384.htm, https://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/chasing-moon-wernher-von-braun-and-nazis/, https://web.archive.org/web/20221102180858/https://www.nasa.gov/centers/marshall/history/vonbraun/disney_article.html, https://web.archive.org/web/20020611074937/http://history.msfc.nasa.gov/vonbraun/bio.html
Foto: Creative Commons, Mike McBey/Creative Commons/CC BY-SA 2.0
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz