Domů     Dinosauři novoty: Měli peří, blechy a rychlé nohy
Dinosauři novoty: Měli peří, blechy a rychlé nohy
27.8.2025

Dinosauři nebyli tím čím se nám kdysi zdáli být, nevypadali tak úplně jako z obrázků Zdeňka Buriana a rozhodně to nebyli žádní loudové. Moderní věda neustále opravuje zažité představy o vyhynulých pánech dávného světa.

Většina jich byla opeřená

Všichni máme zažité dinosaury malíře Zdeňka Buriana (1905-1981) jako ještěry nevýrazných barev. S novými výzkumnými metodami a objevy totiž raketově přibývá dinosauřích druhů, které byly prokazatelně alespoň částečně (většinou na nohách a ocasech) opeřené.

Od malých dravých velociraptorů, kteří spíš než ještěrky připomínali přerostlá kuřata, byť extrémně zabijácká, přes býložravé dinosaury jako byl kulindadromeus zabaikalicus, žijící před 169 miliony lety, až po obry jako byl Tyranosaurus Rex, který byl vybaven drobným chmýřím peří jako mládě.

Mnozí vědci se dokonce začínají přiklánět k názoru, že peří, které se objevilo přibližně před 220 miliony let, bylo pravděpodobně běžné u všech dinosaurů, dokonce i u raných druhů.

reklama

A protože se objevilo dlouho před ptáky nebo tvory, kteří je používají k létání, muselo mít původně zcela jinou funkci. A tou je, kromě tepelné izolace, komunikace.

Pestrobarevné peří mělo lákat potenciální partnery k páření stejně jako pomáhat v boji o dominantní postavení. U dinosaurů není divu, měli totiž, stejně jako ptáci, mnohem lepší zrak než má člověk, protože dokázali vnímat i UV záření a krátkovlnné světlo.

Kulindadromeus vypadal spíš jako přerostlá slepice než děsivý Tyranosaurus
Kulindadromeus vypadal spíš jako přerostlá slepice než děsivý Tyranosaurus

Měli své blechy

Dnešní běžné blechy nejsou větší než 3 mm. Blechy, které v jurských dobách pily krev dinosaurům, však měřily až 21 mm. Prablechy se objevily před nějakými 125 miliony let a přestože prokazatelně patřily ke stejnému druhu, těm dnešním se příliš nepodobaly.

Nemohly si moc vyskakovat, protože k tomu ještě neměly uzpůsobené zadní nohy. To přišlo až později s evolucí. Místo toho však měly místo sosáku odolný vrták, který si poradil i s dinosauří kůží.

Ty nejstarší byly nalezeny v severovýchodní Číně, na známém paleontologickém nalezišti nedaleko obce Daohugou.

I velcí dinosauři měli blechy, samozřejmě patřičně velké.
I velcí dinosauři měli blechy, samozřejmě patřičně velké.

Tyranosaurus neměl tři prsty a zakrnělé „ruce“

Na rozdíl od zažitých představ neměl pravěký zabiják Tyranosaurus Rex na rukou tři prsty, ale jen dva, oba vybavené hákovitými drápy. A přestože se zdají v porovnání se zbytkem těla slabé a zakrnělé, ve skutečnosti byly poměrně silné a robustní.

T–Rex s nimi dokázal uzvednout více než 100 kg, přestože je většinou ke zvedání nepoužíval. Spíše k tomu, aby si zahákl a přidržel oběd, pokud sebou moc cukal a měl tendenci utíkat.

Tyranosaurus si vystačil se dvěma prsty.
Tyranosaurus si vystačil se dvěma prsty.

Nebyli to žádné pomalé hory masa

Na rozdíl od zažité představy obřích lenochodů, prohrávajících evoluční závod se savci, nové poznatky tvrdí, že nic takového nebylo. Dinosauři byli potvory svižné a rychlé, stejně jako je dnes třeba lev nebo tygr.

Stavba a velikost srdce dokazují život plný aktivního pohybu, síla nohou pak rychlost, která dinosaurům umožní vládnout světu téměř 135 milionů let (na rozdíl od člověka, který je tu sotva 200 000 let).

Třeba takový legendární Stegosaurus běhal víc než svižně a vůbec se nevlekl životem s břichem na zemi jako ve filmu Karla Zemana (1910-1989) Cesta do pravěku.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
Historie
Božský vítr: Zachránil kdysi nejen Japonsko, ale i dalmatské město Korčula
S galérami si vichr pohrává jako s dřevěnými třískami. Vesla se lámou a muži na palubách lodí propadají zoufalství. Ještě před několika okamžiky to byla hrdá válečná flotila. Posádky čekaly boj a krev. Zdá se však, že město nevěřících zachránila síla mimo tento svět! Píše se rok 1571. Dalmatské město Korčula uchránil před vpádem osmanských vojsk ničivý […]
Historie
Ikonické kleště průvodčích. Děrovačka jízdenek a kód, který nikdo nečte
Obyčejná jízdenka, kovové kleště a cvaknutí, které kdysi patřilo k cestování stejně jako rachot kol. Jenže dírka v papírku není jen památkou na průvodčího s brašnou. Může prozradit, kdo ji udělal, jaký lístek cestující drží v ruce a někdy i to, jak důmyslně se dopravci brání podvodníkům. Dopravní historie se zkrátka občas vejde do otvoru […]
Historie
Španělská invaze do Anglie: Nepřemožitelná Armada? Cha!
Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést. Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická! Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní […]
věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz