Domů     Od šabatu po Pesach: Tradiční pokrmy židovského kalendáře
Od šabatu po Pesach: Tradiční pokrmy židovského kalendáře
15.8.2025

Židovská kuchyně je mnohem víc než jen soubor pravidel. Je to živá tradice, která se projevuje v rozmanitosti a symbolice pokrmů spojených s židovskými svátky a běžným životem.

reklama

Tyto pokrmy nejen sytí tělo, ale i duši, připomínají staleté příběhy, oslavují důležité události a upevňují komunitu.

Od slavnostního chala chleba, který zahajuje šabat, po symbolický maces pesachové večeře, každý pokrm má své místo a svůj význam.

Pojďme se podívat na některé z nejznámějších a nejmilovanějších tradičních židovských jídel, která odrážejí bohatou kulturu a hluboké náboženské dědictví židovského národa.

Židovská jídla mají svou nezaměnitelnou symboliku a jejich kořeny sahají až do biblických dob. Tato kuchyně se pyšní historií starou tři tisíce let, což z ní činí jednu z nejstarších a nejzachovalejších kulinárních tradic na světě.

reklama

Židé samotní se nikdy nesoustředili do jedné konkrétní zeměpisné oblasti, ale byli rozptýleni po celém světě. Říci tedy o této kuchyni, že pochází výhradně z Izraele, by ji ochudilo o její bohatou a rozmanitou identitu.

Je ovlivněna tím, co se vaří v zemích Středního východu, své si bere ze středomořské kuchyně, a její stopy najdeme i v Latinské Americe, Indii či Střední Asii.

Na prostřených židovských stolech tak splývají různé kultury, chutě a vůně, tvořící jedinečnou mozaiku. Je tu ale něco, co tohle vše drží pohromadě a dává jí jednotný rámec – pravidla, která sami Židé označují za zákon.

Tyto dietní zákony, které přetrvaly staletí, jsou známé jako kašrut. Jedná se o soubor pravidel a předpisů, jejichž hlavním cílem je zachovat rituální čistotu.

Používají se především v souvislosti s potravinami, ale označují i vše, co je povolené, vhodné nebo správné v širším slova smyslu. Vhodné jídlo je označováno jako „kašer“, aškenázská výslovnost je „košer“.

A to zná i čeština, která si tento termín osvojila jako synonymum pro něco správného, v souladu s pravidly. Zhruba padesát ze 613 zákazů a příkazů Tóry se věnuje stravování. Jejich dodržování je nedílnou součástí života Židů a je vnímáno jako služba Bohu.

Má se za to, že tyto stravovací zákony jsou shrnutím Boží vůle, která byla vyjádřena Mojžíšovi na hoře Sinaj a přepsána ve Starém zákoně.

Kašrut je tak jedním z nejdůležitějších pilířů židovského náboženského života a zahrnuje vše, od zákazu rozdělávání ohně o šábesu až po pomalu vařená dušená masa.

Tradiční židovské jídlo. Hummus, falafel, šakšuka, cimes, foršmak a pita
Tradiční židovské jídlo. Hummus, falafel, šakšuka, cimes, foršmak a pita

Košer je skutečnou páteří židovského jídla. Mezi hlavní zásady kašrutu patří rozdělování na čistá a nečistá zvířata, rituální porážka, oddělování mléčných a masných pokrmů a přísný zákaz požívání krve.

Za všemi těmito zásadami stojí hluboká úcta k životu všech Božích tvorů. Zabití zvířat nesmí nikdy docházet bez vážného důvodu, a lov pro zábavu je přísně zakázán. Pro lov ryb musejí sloužit pouze sítě, nikoliv udice.

Zákaz požívání krve je jednou z nejzásadnějších pravidel. Krev je připodobněna k duši a k životu, a proto je porážka vedena tak, aby jí ze zvířete odešlo co nejvíce. Zbylá krev se odstraňuje složitým procesem zvaným košerování.

Pravidla pro čistá a nečistá zvířata jsou rovněž velmi detailní. Ze savců Tóra povoluje jíst všechny sudokopytníky, kteří přežvykují. Vepřové maso je naopak přísně zapovězeno. Rituálně nečisté zvíře je nazýváno trejfe.

Co se týče ptáků, mrchožrouty a masožravce židovská tradice nejí. Kuře, slepice, kachna, husa, krůta, kohout, holoubata či křepelky – všichni tito ptáci patří na židovský stůl. I ptáky je samozřejmě potřeba rituálně zabít a důkladně odkrvit, aby byly košer. Od košer slepic je možné použít vejce.

Košer ryby musí mít ploutve a šupiny. Na jídelníčku tak mohou být tuňák, losos či makrela, ale úhoř či sumec ne. Stejně je třeba vynechat veškeré mořské plody. Ryby není třeba zbavovat krve a patří do skupiny parve potravin.

Jakkoli je to pro mnohé zarážející, kašrut myslí i na pojídání hmyzu. Všechen je zakázáno konzumovat, až na čtyři druhy kobylek, které Tóra povoluje.

Rituální porážka má své složité předpisy. O to se stará šochet – vyškolený řezník, který je zároveň věřícím a praktikujícím Židem. Porážka se nazývá šchita. Provádí se dokonale hladkým a ostrým nožem bez špičky, zvaným chalaf.

Cílem je ušetřit zvíře zbytečné bolesti a stresu. Pokud je zvíře zabité jinak, nebo zemře samo, je považováno za zdechlinu – nevela. Pro Židy u něj platí přísný zákaz konzumace.

Jedním z nejznámějších a nejpřísnějších pravidel je separace masa a mléka. Mezi konzumací jídel z masa a mléka musí vždy uplynout určitá doba. Každá židovská hospodyňka musí mít vždy dvě kompletní sady nádobí – jednu na jídlo z masa, druhou na mléčné.

Dnešní ortodoxní židovské rodiny mají dokonce dvě trouby a lednice, aby se předešlo jakékoli kontaminaci.

Ovoce, zelenina, houby, vejce, med a další potraviny, které nejsou z kategorie masa či mléka, se označují slovem parve. Tyto potraviny nesmějí obsahovat červy či hmyz.

Mohou se jíst s mlékem či masem, ale je důležité si uvědomit, že pak mohou získat i jejich chuť. Právě sem patří i ryby a povolené druhy kobylek. Ortodoxní Židé ovšem rybu zároveň s masem nejedí, podle tradice to není dobré pro zdraví.

Všechna tato pravidla dohromady tvoří komplexní, ale smysluplný systém, který odráží hluboké náboženské přesvědčení a úctu k životu.

Latkes: Bramborové placky podobné bramborákům, ovšem dělané nasladko, oblíbené během Chanuky (Svátek světel, konec prosince).
Latkes: Bramborové placky podobné bramborákům, ovšem dělané nasladko, oblíbené během Chanuky (Svátek světel, konec prosince).

A nyní se podívejme na některé z nejvýznamnějších tradičních židovských jídel, která jsou nedílnou součástí svátků a každodenního života:

Chala: Tento sladký, pletený chléb je podáván během šabatu (den věnovaný odpočinku) a dalších svátků.

Šábesové a sváteční jídlo tradičně začíná požehnáním nad dvěma bochníky tohoto chleba, který symbolizuje dvojí porci many, jež spadla Izraelitům na poušti před šabatem. Chala je nejen lahodná, ale i vizuálně krásná, a její příprava je často rodinnou tradicí.

Latkes: Bramborové placky podobné českým bramborákům, ovšem často dělané nasladko nebo podávané s jablkovou omáčkou či zakysanou smetanou. Jsou oblíbené zejména během Chanuky (Svátek světel, konec prosince).

Jejich smažení na oleji symbolizuje zázrak oleje, který hořel v chrámu osm dní, ačkoli ho bylo jen na jeden den.

Maces (matza): Nekvašený chléb je klíčovým pokrmem konzumovaným během Pesachu (svátek nekvašených chlebů, polovina dubna, jeden z nejdůležitějších svátků). Maces připomíná spěšný odchod Izraelitů z Egypta, kdy neměli čas nechat chléb vykynout. Je to symbol svobody a připomínka dlouhé cesty z otroctví.

Polévka s macesovými knedlíčky: Tato silná slepičí vývarová polévka se zeleninou, obohacená o knedlíčky z mletého macesu, vajec a tuku, je klasikou židovské kuchyně. Je považována za „židovský penicilin“ pro své uklidňující a léčivé vlastnosti.

Kugel: Zapékaný pokrm, nejčastěji ze sladkých nudlí (nudlový kugel) nebo brambor (bramborový kugel). Existují však i zeleninové varianty. Kugel je oblíbený na šabat a svátky, neboť je vydatný a snadno se připravuje dopředu.

Šoulet: Tento dlouze vařený eintopf z masa (často husa nebo hovězí), fazolí, brambor a krup je oblíbený během šabatu. Díky dlouhému vaření (často přes noc) je možné dodržet zákaz rozdělávání ohně o šabatu a zároveň mít teplé jídlo. Šoulet je vydatný a plný chuti.

Tzimmes: Sladký „guláš“ z mrkve, brambor a sušeného ovoce, často slazený medem nebo hnědým cukrem. Podává se při slavnostních příležitostech, zejména o svátku Roš ha-šana (přelom září a října, židovský Nový rok).

Je součástí jídla, kdy je tradiční jíst sladké a medově ochucené pokrmy, symbolizující přání sladkého a šťastného nového roku.

Tyto pokrmy nejen uspokojují chuťové buňky, ale také slouží jako most mezi generacemi, přenášejí příběhy a udržují tradice živé. Každé jídlo je příležitostí k oslavě, k zamyšlení a k posílení rodinných a komunitních vazeb.

reklama
Zdroje informací: www.chabad.org, www.myjewishlearning.com, www.kosher.com, www.wikipedia.org, www.britannica.com, částečně AI.
Foto: Shutterstock
Související články
Historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
reklama
casopis
historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz