Fenomén tradwifes na sociálních sítích ukazuje zdánlivě idylický život žen, které se věnují výhradně rodině a domácnosti. Ale jaká je skutečná realita za těmi dokonalými videi a fotografiemi?

Je to jen iluze, kterou si mohou dovolit jen ti nejbohatší, nebo skutečně inspirace pro ženy hledající naplnění mimo pracovní kariéru? A co na to ateistické Česko, které zažilo zcela jinou historickou zkušenost s rolí žen ve společnosti?

Ponořme se hlouběji do tohoto kontroverzního trendu a odhalme jeho skryté aspekty.

Další úspěšnou tradwife je bývalá baletka Hannah Neelman, která žije na farmě v Utahu, kde vychovává osm dětí, denně pro rodinu vaří a peče, nevynechá příležitost zacvičit si a dbá na svůj vzhled. Vedle toho všeho zvládá i dojit krávy a pečovat o zvířata.

Její farma pak prodává maso, pečivo a domácí potřeby, což jí dává pocit užitečnosti a přispívání k rodinnému rozpočtu, byť jiným způsobem než tradičním zaměstnáním. Na sociálních sítích ji lze nalézt pod hashtagem #ballerinafarm.

Její rodina je součástí mormonské komunity, každou neděli tak pravidelně jezdí do kostela, což podtrhuje náboženský základ jejího životního stylu.

Ve videích Hannah Neelman však není poznat, že si tento životní styl může dovolit jen proto, že její manžel pochází z bohaté rodiny, ani to, že jí s farmou pomáhá spousta lidí, či fakt, že si díky inzertním spolupracím a počtu sledujících přijde na pěkné peníze.

Kritici jí vyčítají, že se snaží o návrat k tradicím usedlíků z 19. století bez ohledu na to, jaké bylo skutečné postavení ženy v té době.

Vdané ženy tehdy ve Spojených státech neměly právní subjektivitu, nesměly vlastnit majetek či rozhodovat o dětech, a dokonce ani neměly právo na plnoprávné občanství.

Prezentace tradwifes tak může být vnímána jako romantizace minulosti, která ignoruje skutečnou nerovnost a omezení, s nimiž se ženy potýkaly.

„Náboženské základy nelze ignorovat,“ říká americká novinářka Jo Piazzo, autorka a moderátorka podcastu Under the Influence, která se fenoménem tradwifes zabývá.

„Zásady tradičních manželek, které říkají, že ženy by se měly podřizovat manželům a vzdát se veškeré svobody, jsou přímo spojeny s extrémními patriarchálními evangelickými názory,“ domnívá se Piazzo a před trendem tradičních manželek varuje, protože v něm vidí nebezpečí pro rovnost pohlaví a svobodu žen.

Vzhledem k tomu, že Česko patří k nejateističtějším národům světa, možná tímto trendem české ženy až tak ohroženy nejsou, jelikož náboženský aspekt, který je pro hnutí klíčový, zde nemá tak silnou oporu.

Navíc u nás tradice domácích hospodyněk, které pečují o domácnost, zatímco manžel chodí do práce a vydělává, v 50. letech 20. století vzniknout nemohla.

V éře komunismu byly ženy nahnány do továren a péči o děti a domácnost musely zvládat vedle toho, což je zásadní rozdíl oproti západním zemím.

Tak to v řadě domácností, které si nemohou dovolit žít jen z jednoho platu, funguje i dnes, jen se muži více než dříve zapojují do domácích prací a sdílí se takzvaná „druhá směna“.

Česká společnost tak má odlišnou historickou zkušenost s rolí ženy, což může vysvětlovat menší náchylnost k tomuto trendu.

Americká feministka a spisovatelka Betty Friedan (1921–2006), autorka knihy The Feminine Mystique, kterou publikovala v roce 1963, kritizovala tradiční manželky už v době, kdy taková role nebyla volbou, ale spíše společenským diktátem.

Tyto ženy se potýkaly s nenaplněností. Ačkoliv měly být šťastné a spokojené díky péči o manžela, děti a domácnost, něco jim v životě chybělo – pocit seberealizace a vlastní identity mimo rodinnou roli.

Podle Friedan jejich nespokojenost pramenila z omezené životní role, kdy být tradiční manželkou mělo být jediným smyslem jejich života, což vedlo k pocitu prázdnoty a frustrace.

Otázka, zda stačí život hospodyňky ke štěstí, zůstává aktuální i v kontextu dnešních tradwifes.

Existují i další trendy na sociálních sítích, které ukazují na proměnlivost a rozmanitost online kultur.

Trend demure – zatímco ještě v létě na sociálních sítích kraloval trend spratka (Brat trend), jehož hrdinkou byla přidrzlá, nepořádná a chaotická žena, která si užívá večírků, cigaret a alkoholu a nosí bílý nátělník bez podprsenky a vysoké podpatky, nyní se do popředí dostává přesný opak.

Trend demure, jehož heslem je „very demure, very mindful“, tedy „velmi spořádaný, velmi uvědomělý“, propaguje dodržování etikety, umírněný make-up a slušné oblečení, což naznačuje kyvadlový pohyb společenských preferencí.

Dalším zajímavým jevem je Raw dogging – nový trend při cestování velí sedět v letadle a ani se nehnout, nenechat se ničím rozptylovat, to znamená vyhýbat se jídlu, nápojům, poslouchání hudby i sledování filmů, někteří za celou dobu nevstanou ze sedadla, ani aby si došli na toaletu.

Lékaři však před tímto trendem varují, protože může způsobit zdravotní komplikace, jako je hluboká žilní trombóza.

A pak je tu Watertok či Water of the Day – tento trend, ačkoliv by k tomu název mohl svádět, nemá moc společného s pitím vody, proti kterému nelze nic namítat.

Ve skutečnosti si v rámci tohoto trendu lidé ochucují vodu nejrůznějšími přísadami, často hodně barevnými a plnými cukru či umělých sladidel, a výsledky svého snažení poté sdílí na sociálních sítích, což je spíše marketingový trik než podpora zdravého životního stylu.