Odvážní hrdinové, mocní bohové, ale i příšery a bizarní nestvůry mají domov v prastarých mýtech, které si vyprávějí všechny kultury světa. Že byli Kyklopové obři s jedním okem a Medúzy měly místo vlasů hady, víme.
Jak ale vypadalo filipínské monstrum Tikbalang a kde se v japonských mýtech vzala nemytá gigantická noha Ashiarai Yashiki? Tyto bytosti, které se zjevují v prastarých vyprávěních, odrážejí hluboké lidské strachy, ale i fascinaci neznámým a nadpřirozeným.
Věda sice popírá existenci nadpřirozených jevů, přesto jsou nestvůr plné mýty celého světa, což svědčí o jejich významné roli v utváření kulturní identity a morálních hodnot.
Pojďme se podívat na některé z nich, odhalit jejich podoby a pochopit, co nám říkají o světě, ve kterém vznikly.
„Žije v domě postaveném na kuřích nožkách a žere děti…“ Stručný popis Baby Jagy v našich končinách moc neohromí. Představit si Kyklopa, obra s jedním okem uprostřed čela, díky povinné školní četbě taky není velkou výzvou.
Japonská obrovská nemytá noha Ashiarai Yashiki, která vstupuje do domů a vyžaduje umytí, je ale často záhadou pro samotné domácí. Klidně si vyčnívá ze standardů japonské mytologie a straší lidi už stovky let.
Někteří tvrdí, že se prostě jen „řídí zákony, které daleko přesahují lidské chápání“, což jen dodává na její tajemnosti a hrůzostrašnosti. Tyto bytosti často zosobňují hluboké, existenciální strachy, které se prolínají napříč kulturami a časy.

Austrálie: Specialty od protinožců
Australská mytologie, bohatá na příběhy domorodých obyvatel, je plná unikátních a často děsivých bytostí, které odrážejí drsnou a nezkrotnou australskou krajinu. Tvor s tělem lachtana, koňskou hlavou a hrozivými tesáky obývá australské bažiny, řeky a jezera.
Je to legendární lidožravé monstrum Bunyip, které je známé z aboridžinských legend. V noci se prý prochází krajinou a hledá ženy a děti k snědku, což z něj činí předmět hrůzy a varování pro ty, kteří se odváží do neznámých vod.
Kdo kdy zaslechne jeho křik, bojí se vstoupit do jezera, což podtrhuje jeho děsivou pověst.
Jak popsat další nestvůru? Je to hybrid mezi skřetem a upírem. Nebo žába s červenou kůží a obrovskou hlavou. Yara-Ma-Yha-Who je každopádně červený, na rukou má přísavky a číhá na stromech na svoji kořist.
Nedělá to překvapivě v noci, ale ve dne, což ho odlišuje od mnoha jiných nočních démonů. A navíc si svoji oběť šetří – když se prospí, vyvrhne ji zpět, ale menší než původně, což naznačuje, že z ní vysává životní sílu.
Kdo by si chtěl v Austrálii zahrávat s černou magií, bude se potýkat se zlým duchem Mokoi. Právě takové on pronásleduje. I ty, co porušují zákony a tabu, čímž slouží jako strážce morálního řádu.
Tento přízrak je také znám tím, že unáší děti, což je běžný motiv v mýtech po celém světě. Podle legendy dal svůj život ďáblu a teď je jeho dlužníkem a pomáhá mu, což z něj činí bytost spoutanou temnými silami.
Afrika: Před insektoidem neuchrání člověka vůbec nic
Africká mytologie je nesmírně bohatá a rozmanitá, plná bytostí, které odrážejí jak hluboké spojení s přírodou, tak i obavy z neviditelných sil a magie. Tokoloshe je symbolem zlých sil a často je připisován čarodějnickým praktikám.
Tenhle malý chlupatý skřet z jižní Afriky je dost zlomyslný. Může být neviditelný a prý umí způsobit lidem potíže, nemoci i noční můry, což z něj činí neustálou hrozbu v každodenním životě.
Je běžné, že se lidé snaží před ním chránit různými rituály nebo zvedáním postele na cihly.

Čarodějnicím prý slouží Impundulu, kouzelný černý nebo bílý pták, jehož křídla nesou blesky, což ho spojuje s mocnými přírodními jevy. Umí se ovšem proměnit i v člověka a vysávat krev ze svých obětí, čímž se stává africkou verzí vampýra.
Někdy má dokonce podobu krásného mladého muže, který svádí ženy, což ho činí ještě nebezpečnějším.
Neexistuje žádný lektvar, kouzlo nebo zbraň, která by člověka uchránila před stvůrou Adze, a není žádný lék pro pokousané. Adze buď vysaje život, nebo člověka posedne a uvrhne ho do šílenství nebo neštěstí.
Je to vlastně insektoid, který se proměňuje v létajícího brouka různých podob. Může projít trhlinami ve zdech, klíčovými dírkami i pode dveřmi, což ho činí prakticky nezastavitelným.
Je možné, že příběhy o tomto duchovi měly lidi upozornit na komáry a možnost nákazy malárií, což je ukázka toho, jak se mýty mohly vyvíjet z reálných hrozeb a sloužit jako forma vzdělávání a varování.
Tyto bytosti z afrických mýtů ukazují na hluboké spojení s přírodou, vírou v magii a snahou vysvětlit nevysvětlitelné jevy prostřednictvím nadpřirozených sil.