V současném světě sumo je role žen přísně omezena a z rituálních důvodů jim je dokonce zakázán vstup do ringu. Tato restrikce vyvolává debaty a kontroverze v moderní japonské společnosti, která se snaží skloubit starobylé tradice s principy rovnosti.
Proč je ženám vstup do posvátného dohyo zapovězen a jaké důsledky to má pro tento sport?
To, že se zde o zápasnících pořád píše v mužském rodu, není náhoda. Ženy totiž zápasnicemi suma dnes být nesmí, a dokonce mají z rituálních důvodů zakázaný vstup do ringu.
Tento zákaz je hluboce zakořeněn v šintoistické víře, která považuje ženské pohlaví za „nečisté“ v posvátném prostoru dohyo. Tato archaická interpretace vede k přetrvávání genderových bariér v moderní době.

Tento zákaz se stal předmětem veřejné diskuze na začátku tisíciletí, když byla guvernérkou Ósaky Fusae Ota (*1951) a měla podle obvyklého zvyku předávat cenu vítězi turnaje v ringu.
V roli guvernérky měla povinnost vykonat tento akt, avšak Asociace suma nicméně ani přes mnohé výzvy o změnu zákonitostí necouvla. Tradiční pravidla převážila nad protokolem a politickou funkcí, což jen podtrhuje sílu tradice v tomto sportu.
Podobná situace nastala v roce 2018, kdy rozhodčí z ringu vykázal záchranářky, když přišly na pomoc starostovi města Maizuru, který zkolaboval při úvodním proslovu. I v této nouzové situaci byly rituální zákazy nadřazeny praktické pomoci.
Asociace suma se sice později omluvila, ale zákaz zůstal v platnosti, což poukazuje na složitost změn v tak hluboce zakořeněné instituci.
Takto uzavřený ovšem sport nebyl vždy. Ještě v 19. století se v některých částech Japonska ženské zápasy v sumu pořádaly a na starých fotografiích můžeme sumistky najít.
To naznačuje, že současné restrikce nejsou univerzální ani neměnné, ale spíše výsledkem specifického historického vývoje a interpretace tradic. Existovaly i tzv.
onna-zumo, ženské sumo, které se sice nikdy nedostalo na úroveň profesionálního mužského suma, ale přesto tvořilo součást místních festivalů a zábavy.

Tyto historické příklady ukazují, že genderové role v sumu se v průběhu času měnily a současný stav není jediným možným uspořádáním.
Nicméně v dnešním profesionálním sumu zůstává otázka ženské účasti tabu, což je v ostrém kontrastu s rostoucími snahami o rovnost pohlaví ve většině ostatních sportů a společenských sfér.
Zákaz ženám vstoupit do sumistického ringu je jedním z nejvíce diskutovaných aspektů tohoto starobylého sportu v moderní době. Ačkoli historicky existovaly ženské formy suma, současná striktní pravidla odrážejí hluboké rituální a kulturní kořeny.
Je na Japonsku, zda a jak se sumo vyrovná s výzvami moderní doby a zda se jeho tradice budou moci přizpůsobit měnícímu se společenskému vnímání role žen.