Říkávalo se: „Co Čech, to muzikant!“ Ale v posledních desetiletích jakoby spíš platilo: „Co Čech, to houbař!“ Prozradíme vám několik tajemství z podivuhodného světa hub.

Není lysohlávka, jako lysohlávka

Pokud nějaká houba v Evropě prosluje halucinogenní účinky, je to lysohlávka. Účinnými látkami jsou psilocin a psilocybin. Ovšem pozor, v češtině se lysohlávka říká také houbám z rodu Deconica, které žádné takové látky neobsahují…

Zmatky v číslech

Karel VI. byl císař Svaté říše římské, arcivévoda rakouský a také panovník ostatních habsburských dědičných zemí. Ale pozor, teď se to zamotá! Jako Karel III. byl králem uherským a chorvatským. A co jako král český?

To byl pro změnu Karlem II. Tak či onak, nás v tomto případě zajímá jen tečka na konci jeho života. Ta nastane 20. října 1740 ve Vídni, kdy vladař umírá po 10 dnech na otravu houbami, pravděpodobně muchomůrkou zelenou.

Kterou houbou se trávíme nejčastěji?

Na muchomůrku zelenou bychom si jak vidno měli dávat velký pozor. Vždyť za většinu otrav houbami v naší kotlině může právě její konzumace. Konkrétně se bavíme o 90 %. Není se co divit, že je považována za nejnebezpečnější houbu Evropy a Severní Ameriky.

Co je to za jed?

Otrava muchomůrkou zelenou je krajně zákeřná: pocítíte ji až ve chvíli, kdy tělo vstřebá smrtící koktejl velkého množství jedů. Jde o peptidické alkaloidy v čele se směskou falotoxinů a amatoxinů.

S prvním jmenovaným si z velké části poradí žaludeční šťávy, a zřejmě se ani masivně nedostává do krve. Problémem jsou hlavně amatoxiny. Na smrtelnou otravu pro 60kilogramového člověka stačí 50 g houby, tedy v průměru dvě muchomůrky zelené.

Jaká je největší houba na světě?

České jméno houby václavky smrkové zní úplně obyčejně. Ale obyčejná tato parazitická houba rozhodně není! Ta, co roste v Oregonu v národním lese Malheur, se považuje se za největší živý organismus na Zemi! Zabírá plochu skoro 10 km².

Ačkoliv se na povrchu objevuje jako malé houby, většina organismu je ukryta pod zemí v podobě husté sítě mycelia neboli podhoubí.

Náš nejzáhadnější toxin

Závojenky olovnaté mají příjemnou chuť a jemně voní po mouce. Ve skutečnosti jsou ale smrtelně jedovaté. Rostou od června do září, většinou ve skupinkách pod duby, habry nebo buky.

Většina zdravých dospěláků otravu obvykle přežije, to se bohužel nedá říct o části dětí a seniorů. Tato houba je ale dodnes záhadou: Zatím se u ní nepodařilo popsat žádné známé toxiny, které otravu způsobují!

Jsou jedlé houby zdravé?

Že jedovaté houby nemáme jíst, ví každý. Ale existuje nějaký zdravotní bendit z konzumace těch jedlých? Jistěže, jedlé houby mohou být velmi zdravé, pokud jsou čerstvé a správně upravené.

Třeba hlíva ústřičná nebo shiitake obsahují sloučeniny, které posilují imunitní systém. Jedlé houby všeobecně obsahují důležité vitaminy, minerály, vlákninu a další bioaktivní látky. Konkrétně?

Jsou skvělý zdroj rostlinných bílkovin, což je fajn zejména pro vegetariány. Obsahují také vitaminy skupiny B (B2, B3, B5), vitamin D, minerály jako draslík, selen a měď, vlákninu a navíc mají nízký obsah solí.

Co se z nich všechno vyrábí?

Z hub se vyrábí kde co, ale novinkou je houbová káva Fungee. Kombinuje sílu sedmi přírodních složek, které pozitivně působí na tělo i mysl. Lion’s Mane, známý jako chytrá houba, podporuje paměť, soustředění a mentální výkon.

Cordyceps přirozeně zvyšuje energii, okysličení těla a fyzickou výdrž. Antioxidačně nabitá chaga posiluje imunitu a chrání buňky před stresem. Reishi, houba dlouhověkosti, harmonizuje psychiku a navozuje vnitřní klid.

K tomu se přidává ashwagandha, silný adaptogen pro snižování stresu a stabilizaci hladiny kortizolu, a maca, superpotravina z And známá podporou hormonální rovnováhy, vitality i libida.

Poslední složkou celé směsi je kvalitní arabica, která zajišťuje skvělou chuť a jemné povzbuzení bez nepříjemných výkyvů energie.

Kde se prodávají jedovaté houby?

Proč by někdo prodával veřejně jedovaté houby? Nu, je to tak, i to se děje. Procházka po některém z finských trhů nás může uvést v nefalšovaný úžas na hraně zděšení.

Běžně je k mání ucháč obecný, který je sice lahůdkou, ale jen do chvíle, kdy není skvěle tepelně upraven. Obsahuje totiž gyromitrin, který se neutralizuje vysokou teplotou. Hned vedle přepravek s houbami proto trůní cedule: „Pozor! Jedovaté, pokud se dobře neuvaří!“.

Kolik nám tu roste druhů hub?

To je dobrá otázka, ale rovnou si řekněme, že to přesně nikdo neví. Tak alespoň orientačně. V České republice roste přibližně 10 000 druhů hub, ale to zahrnuje všechny houby – tedy nejen ty s kloboukem, ale i mikroskopické houby, kvasinky, plísně a lišejníky.

Pokud nás zajímají jen ty „opravdové houby“, tedy ty, které vytvářejí plodnice viditelné okem – jako muchomůrky, hřiby, bedly… tak to se dostáváme k číslům od 3000 do 5000.