Po prudké asfaltce stoupá Wartburg. „Mistr jede!“ zvolá nadšeně jedno z dítek a v očích se mu rozzáří hvězdičky těšení. Oldřich Nový (1899–1983) je skvělý vypravěč a svého talentu na místní robátka rozhodně nešetří.
„Tak ukažte, mistře,“ přikolíbá se do kopce jeden z kuklíkovských starousedlíků a sedá za volant jeho vozu. Herec, režisér, scenárista, dramaturg, zpěvák, i pedagog je mistr skvělý. Ale parkování! To je velký kámen úrazu. A když trochu namrzne, občas za něj musí někdo vyjet i ten kopeček…
S místními je jedna ruka
Soused nabrousí kosu a dá se do díla. Herecká zahrada je za chvíli jako vystřižená z magazínu. Nový tady mnoho údržby a kutilství nenadělá. Manuální zručnost není zrovna jeho silnou stránkou. Odpoledne už u stolečku na zahrádce sedí – Jaroslav Marvan!
Sem, na Nového chatu v Kuklíku ležícím 22 kilometrů od Žďáru nad Sázavou, rád zajede na návštěvu. Oba jsou rodáci z města Žižkova, které je v roce 1922 připojeno k Praze, oba jsou fenomenální herci.
Na rozdíl od Marvana a dalších kolegů ale Nový tolik netouží po odpočinku od lidí. S místními je jedna ruka a nevynechá kdejakou zábavu či večerní posezení v hospůdce.
Své časté návštěvy omezí až se smrtí milované manželky Alice v roce 1967. Vše mu ji v Kuklíku připomíná…
