Když chybí „not“: Biblické překlepy a jejich překvapivé důsledky

Představte si, že jediný překlep v Bibli by zcela změnil její poselství. Na Novém Zélandu byl objeven vzácný výtisk z roku 1631, který obsahuje právě takovou chybu – vypuštění slůvka „not“ v Desateru.

Jaké důsledky může mít takto drobná chyba a co nám to vypovídá o lidském zacházení s posvátnými texty?

Na Novém Zélandu objevili před pár lety výtisk Bible, který nabádá ke smilnění. Jde ve skutečnosti o vzácný výtisk Písma z roku 1631, ve kterém se nachází překlep v desateru. Tiskařům totiž z výsledného díla vypadlo slůvko „not“, které vyjadřuje zápor.

Z „nesesmilníš“ se tak stalo „sesmilníš“. Tato chyba, známá jako „Wicked Bible“ (Zlá Bible) nebo „Adulterous Bible“ (Cizoložná Bible), je jedním z nejznámějších příkladů typografických chyb v historii tisku.

Její objev vyvolal vlnu pobouření a vedl k okamžitému stažení a zničení většiny výtisků, a tiskaři byli dokonce pokutováni a jejich licence zrušeny.

Výjev evokující dobu, kdy se každé slovo tisklo s váhou věčnosti – a kdy chyba mohla změnit celé poselství.

Tento fascinující případ poukazuje na lidský faktor v procesu tvorby a šíření biblických textů. I když je Bible považována za posvátnou, její přepisování a tisk byly vždy prováděny lidmi, a ti se nevyhnuli chybám.

V průběhu staletí, kdy se Bible opisovala ručně, se podobné, a dokonce i závažnější, chyby objevovaly poměrně často. Každý písař mohl neúmyslně změnit slovo, vynechat pasáž nebo zaměnit písmena, což vedlo k různým variantám textu.

S nástupem knihtisku se sice tyto chyby snížily, ale zcela nezmizely, jak dokazuje případ „Wicked Bible“.

Důsledky takových překlepů mohou být značné. V případě desatera, které je základem morálního kodexu pro miliardy křesťanů, by taková změna znamenala zásadní narušení etických principů.

I když se jedná o ojedinělý a rychle opravený případ, naznačuje, jak křehký může být přenos posvátných textů a jak důležitá je pečlivost a ověřování.

Scéna, která symbolizuje křehkost přenosu víry skrze text – a potřebu bdělosti při jeho zachování.

Tento incident také podtrhuje význam kritického studia Bible a porovnávání různých rukopisů a verzí, aby se identifikovaly a opravily chyby, které se mohly do textu vloudit.

Moderní biblistika se právě tímto zabývá, analyzuje tisíce rukopisů a porovnává je s cílem rekonstruovat co nejpřesnější původní text.

Případ „Zlé Bible“ je připomínkou, že i posvátné texty jsou výsledkem lidské práce a podléhají chybám.

Tato drobná typografická chyba má však obrovský symbolický význam a zdůrazňuje důležitost pečlivosti a kritického přístupu k písemným záznamům, ať už jsou jakkoli posvátné.