Domů     Milgramův experiment: Šokující pravda o poslušnosti vůči autoritě
Milgramův experiment: Šokující pravda o poslušnosti vůči autoritě

Jak daleko jste ochotni zajít, když vám autorita přikáže jednat proti vašemu svědomí? Milgramův experiment, jeden z nejprovokativnějších pokusů v psychologii, nám odhalil mimořádně temná zákoutí lidské povahy.

Po hrůzách holocaustu se americký psycholog Stanley Milgram v roce 1961 rozhodl prozkoumat, proč obyčejní lidé vykonávali hrůzné činy pouze na základě poslušnosti vůči autoritám.

Připravte se na šokující zjištění o tom, jak snadno lze manipulovat s lidskou vůlí.

Po druhé světové válce a hrůzách holocaustu se svět ptal: Jak je možné, že tolik obyčejných lidí vykonávalo tak hrozné činy?

Byla to otázka, která tížila mnohé, a americký psycholog Stanley Milgram (1933–1984) se ji v roce 1961 rozhodl prozkoumat prostřednictvím jednoho z nejkontroverznějších experimentů v dějinách psychologie.

reklama

Milgramův experiment o poslušnosti si kladl za cíl zjistit, do jaké míry jsou lidé ochotni uposlechnout příkazů autority, i když se to příčí jejich zásadám a vede k potenciálnímu ublížení jiným.

Milgram shromáždil skupinu dobrovolníků, kteří byli přesvědčeni, že se účastní studie o vlivu trestů na učení. V rámci experimentu byli dobrovolníci rozděleni na dvě role – „učitele“ a „žáky“.

Role žáků však nehráli skuteční účastníci, ale herci, kteří byli do experimentu zasvěceni a předem věděli, že žádné skutečné šoky nedostanou.

Milgramův experiment s elektrickými šoky byl několikrát různými výzkumníky zopakován a výsledky byly překvapivě stále stejné, dokonce i když účastníci celý scénář znali.
Milgramův experiment s elektrickými šoky byl několikrát různými výzkumníky zopakován a výsledky byly překvapivě stále stejné, dokonce i když účastníci celý scénář znali.

Úkolem učitelů bylo testovat znalosti žáků a za každou špatnou odpověď jim udělit elektrický šok. Odpovědi žáka byly předem určené a měly poměr chybných a správných odpovědí zhruba 3:1, což zaručovalo dostatek „chyb“ a následných „trestů“.

Dobrovolníci samozřejmě netušili, že šoky jsou falešné a že žáky žádný skutečný proud nezasáhne. Jejich strach a váhání však byly zcela reálné.

Experiment začínal lehkými šoky, které se však při každé další chybě žáka zvyšovaly o patnáct voltů. Na přístroji bylo jasně označeno, o jak mírný, či naopak nebezpečný šok se má jednat, což zvyšovalo psychologický tlak na učitele.

Vždy, když dobrovolník projevil pochybnosti nebo neochotu pokračovat, autorita – experimentátor v bílém plášti – ho povzbuzovala, aby šok zvýšil, s odůvodněním, že „experiment vyžaduje, aby pokračoval“, nebo „nemáte na výběr, musíte pokračovat“.

Dobrovolníci slyšeli od žáka ve vedlejší místnosti nejdříve bolestivé „au“. Při 150 voltech ale herec začal volat, že má srdeční obtíže a odmítá v experimentu pokračovat. Při 180 voltech úpěl, že už nemůže vydržet.

Nakonec se ozývalo jen zoufalé kopání do zdi a potom ticho. Výzkumník ale dobrovolníkům řekl, že mlčení se považuje za špatnou odpověď a že mají se šoky pokračovat.

Výsledky tohoto experimentu byly skutečně šokující. Milgram očekával, že většina účastníků v průběhu experimentu odmítne pokračovat.

Avšak celých 63 % dobrovolníků bylo ochotno opakovaně stisknout tlačítko, které mělo žákovi udělit elektrický šok o nejvyšší úrovni 450 voltů, a to i přesto, že žák už v té chvíli nereagoval, což mělo vyvolat dojem, že je v bezvědomí, nebo dokonce mrtvý.

Účastníci experimentu se sice třásli, potili, propadali záchvatům pláče a vyjadřovali pocit, že to, co dělají, je špatné, přesto ale pod vlivem autority znovu a znovu tiskli tlačítko.

Milgramův experiment s elektrickými šoky byl několikrát různými výzkumníky zopakován a výsledky byly překvapivě stále stejné, dokonce i když účastníci celý scénář znali.

Milgramův experiment ukazuje, jak daleko jsou schopni lidé při vykonávání příkazů zajít a jak přenášejí zodpovědnost za svoje jednání na autoritu. Díky tomu se potom mohou chovat způsobem, který by jinak odporoval jejich svědomí.

Milgramův experiment ukazuje, jak daleko jsou schopni lidé při vykonávání příkazů zajít a jak přenášejí zodpovědnost za svoje jednání na autoritu.
Milgramův experiment ukazuje, jak daleko jsou schopni lidé při vykonávání příkazů zajít a jak přenášejí zodpovědnost za svoje jednání na autoritu.

Pomohl osvětlit, jak mohou být úplně obyčejní lidé zmanipulováni k vykonávání neetických a někdy i krutých činů, pokud cítí tlak autoritativního vedení.

Tento experiment rovněž přinesl nový pohled na historické události, jako jsou válečné zločiny nebo masové represe, kdy se mnoho lidí odvolávalo na „plnění rozkazů“ a „poslušnost“ vůči nadřízeným.

Milgramův experiment je stále předmětem diskusí o etice ve vědeckém výzkumu, ale jeho závěry o síle autority a lidské poslušnosti zůstávají nepřehlédnutelné.

Milgramův experiment nám odhalil nepříjemnou pravdu o lidské poslušnosti: pod tlakem autority jsme schopni jednat v rozporu s vlastním morálním kompasem.

Je to mocné varování, které nám připomíná, že i v „civilizované“ společnosti je třeba být neustále ostražitý vůči vlivu autorit a ptát se sami sebe, zda to, co děláme, je skutečně správné.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz