Objevte fascinující svět Šerpů, etnika žijícího v drsných podmínkách Himálaje, jejichž jméno se stalo synonymem pro neuvěřitelnou odolnost a horolezeckou zdatnost.

Ponořte se do jejich historie, kultury a vědeckých objevů, které naznačují, že jejich schopnosti ve vysokých nadmořských výškách mohou být zakódovány přímo v jejich DNA. Jak se tito „lidé z Východu“ stali legendami Mount Everestu a co jim usnadňuje život v nejvyšším pohoří světa?

Svět tajemní Šerpové: Usnadňuje jim život v horách genetická mutace?

Šerpové od nepaměti udivují celou horolezeckou komunitu svými schopnostmi. Mezi horolezci jsou známí svou poctivostí, odolností, odborností, obětavostí a zkušenostmi.

Nedávné vědecké výzkumy, které zkoumaly DNA tohoto etnika, naznačují, že za jejich snadnější přizpůsobení se vysokým nadmořským výškám může genetická mutace.

Žijí v nejvyšším pohoří světa a věří v existenci bájného yettiho. Mluví svým jazykem – šerpštinou – která připomíná dialekt tibetštiny. Ostatně jejich označení pochází právě z tibetštiny. Shyar znamená „Východ“ a přípona pa znamená „lidé“.

Doslovně tedy shyarpa neboli Šerpa znamená „lidé z Východu“.

Díky svým schopnostem hráli Šerpové důležitou roli při dobývání Mount Everestu a jeden ze Šerpů, Tenzing Norgay (1914–1986), stanul společně s Novozélanďanem Edmundem Hillarym v roce 1953 poprvé na jeho vrcholu.

Pojďme si představit historii a největší zajímavosti o těchto neobyčejných lidech.

Není Šerpa jako šerpa

Šerpové jsou etnickou skupinou, která žije v nejhornatější oblasti Nepálu vysoko v Himálajích.

Termín „šerpa“ s malým prvním písmenem se pak používá k označení místních lidí, většinou mužů, kteří pracují pro himálajské horolezecké expedice jako nosiči či průvodci.

Tento „šerpa“ nemusí být nutně příslušníkem etnické skupiny Šerpů, ale většinou tomu tak je.

Svou proslulost mezi členy expedic si Šerpové získali svými znalostmi místního terénu i horolezectví, stejně jako nadprůměrnou fyzickou kondicí a odolností vůči podmínkám ve vysoké nadmořské výšce.

Původ Šerpů

Šerpové do nepálské oblasti Everestu, kde žijí, migrovali během posledních 500 let z východního Tibetu. Od Tibeťanů si přinesli náboženství – buddhismus.

V Nepálu se usadili v oblasti zvané Khumbu, známé jako jižní brána na Mount Everest.

Vůbec nejstarší šerpskou vesnicí v Nepálu je Pangboče v nadmořské výšce 3985 metrů, která byla postavena před více než 300 lety a kde se nachází nejstarší buddhistický klášter v oblasti Khumbu.

S oblastí Khumbu je také silně spojena legenda o yettim. Šerpové byli tradičně obchodníky a žijí kočovným stylem. Kromě Khumbu žije mnoho Šerpů také v nepálských oblastech Solu a Pharak.

Jak nad zlato

Ke kočovnému životnímu stylu Šerpů neodmyslitelně patří pasení jaků. Právě chov jaků a ovcí je společně se zemědělstvím a obchodem hlavními zdroji obživy tohoto vysokohorského etnika.

Jak představuje pro Šerpu nejužitečnější zvíře. Tento tur adaptovaný pro život ve vysokohorských oblastech centrální Asie nedokáže žít pod 3000 metrů nad mořem.

Plíce jaka jsou velké, aby mohly přijímat kyslík z řídkého horského vzduchu, a má velmi hustou srst, která ho chrání před chladem. Jaci zvládnou unést 100 kg nákladu a pomáhají Šerpům orat pole, poskytují mléko, máslo a hnůj jako palivo.

Z jejich srsti Šerpové vyrábí lana, pytle, přikrývky a stany. Krev živého jaka považují Šerpové za účinný lék.

Superschopnosti

Neobyčejné schopnosti Šerpů zaujali i vědce, kteří se snaží zjistit, co za nimi stojí.

Ze dvou zásadních vědeckých studií z let 2010 a 2015 vyplývá, že Šerpové, podobně jako Tibeťané, mají více než 30 genetických faktorů, díky nimž dokážou jejich těla dobře fungovat ve vysokých nadmořských výškách – mimo jiné gen EPAS1, označovaný jako „gen pro supersportovce“, který reguluje tvorbu hemoglobinu (ten zajišťuje transport kyslíku z plic do tkání) v těle.

Díky tomu tělo efektivněji využívá kyslík. Šerpové mají také menší počet červených krvinek než lidé v nížinách, to znamená i menší koncentraci kyslíku v krvi.

Ze druhé studie vyplývá, že tyto vlastnosti, které jim umožňují snazší přizpůsobení vysokým nadmořským výškám, Šerpové zdědili od svých předků v Tibetu.

Víra v yettiho

Zajímavostí je, že Šerpové věří v yettiho – velkého, chlupatého tvora podobného člověku, který se objevuje v mnoha lidových příbězích. Podle jednoho z nich byla v roce 1974 šerpská dívka napadena yettim, když pásla své jaky.

Vesničané pak našli několik zabitých jaků se zlomenými krky. Dívka vyprávěla, že jaky popadl za rohy a zakroutil jim krkem tvor podobný opici.

Někteří slavní horolezci jako Eric Shipton, Frank Smythe nebo John Hunt uvedli, že vysoko v horách viděli ve sněhu velké stopy jako od člověka. Slovo yetti pochází právě z šerpštiny a v překladu znamená „skalní zvíře“.

Šerpové jsou bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších etnik na světě, jejichž život je neodmyslitelně spjat s majestátními Himálajemi.

Jejich genetické predispozice, hluboké kulturní kořeny a neochvějná víra jim umožnily adaptovat se na extrémní podmínky a stát se legendami horolezeckého světa.

Jejich životní styl, opírající se o chov jaků a hluboký respekt k přírodě, představuje inspiraci pro nás všechny. Příběh Šerpů je příběhem o přežití, adaptaci a mimořádných lidských schopnostech, které nás nepřestávají fascinovat a inspirovat.