Léčí, inspiruje, uklidňuje, ale i burcuje. Hudba má na lidský mozek neuvěřitelný vliv, který vědci teprve začínají plně chápat.

Od legendárního „Mozartova efektu“ po vliv rytmu na chápání matematiky, hudba hraje klíčovou roli v našem učení, emocích a dokonce i v rehabilitaci. Jak přesně hudba ovlivňuje náš mozek a co se děje, když řekneme, že „nemáme hudební sluch“? Pojďme se ponořit do neurologických tajů světa zvuků.

Pokud bychom žili v tichém vakuu, zešíleli bychom. Hudba provází člověka odnepaměti, proč tomu ale tak je? Jaké účinky na nás má a potřebujeme ji k životu? Otázek na adresu hudby, mocné nositelky emocí, je dost.

Hudba je stará jako lidstvo a až dnes vědci potvrzují to, co naši předkové možná věděli lépe: Umí nám lidem pomáhat.

Hudba je nositelkou emocí. Působí na nejstarší části mozku. Umí vyvolat příjemné i smutné vzpomínky, umí roztančit i rozplakat, dokonce dokáže zklidnit tep a zpomalit dech.

Umí dodat energii do práce, zklidnit mysl při potřebě se soustředit, a dokonce pomůže s vybitím agrese! Aktivní cvičení na hudební nástroj vyvolá v mozku ohňostroj akcí.

Obrovskou spolupráci několika mozkových center najednou – zapojeny jsou oči, uši, hmat, pohybová centra… A to podporuje procesy učení, jemnou a hrubou motoriku, orientaci v prostoru, vnímání různými smysly.

V mozku se odehrává pozitivní akční bouře, která má neskutečný přínos pro rozvoj mozku a procesů v něm.

Mozartův efekt ošálil svět. Ve Spojených státech rozdávali maminkám jeho CD

„Poslech Mozartovy hudby zvyšuje inteligenci!“ znělo v 50. letech z médií. A celý pokrokový svět se podle toho zařídil. Rodiče i školky a jesle pouštěly dětem klasické sonáty a hlavně Mozarta.

Ačkoli tehdy šlo o chybné zprostředkování výzkumu, který byl později ne moc úspěšně opakován, od té doby víme, že hudba pomáhá s pozitivním naladěním dětí i vztahu s rodiči. Obzvlášť v kombinaci s pohybem.

Obrovský pozitivní vliv má pak učení se hře na hudební nástroj. A různé rytmické hry mohou přispět k lepšímu chápání matematiky. Pracují s tím například ve waldorfských školách.

Když někdo řekne: nemám hudební sluch a rytmus

Tep srdce, dech, chůze. Už to, co děťátko vnímá v matčině břiše, obsahuje rytmus. Slyší tu i matčin hlas, jeho melodii a rytmus řeči. Stejně tak vnímá i blízké okolí. To vše se hluboce zapisuje do mozku.

Hudební sluch i cit pro rytmus má každý. Samozřejmě, že tu hrají roli i dispozice a vrozený talent. Určitě se ale dá vše ovlivnit i tréninkem, například hrou na hudební nástroj.

Před zvukem se nedá schovat

Zvuk je vibrace. Prochází vzduchem i vodou. Voda je skvělým nositelem vibrací. A lidské tělo je až z 65 procent složeno z vody. Zvuky člověk vnímá ušima a díky důmyslné spolupráci ucha a mozku je pak vyhodnocuje a může považovat za příjemné či nelibé.

Vibrace zvuků zároveň působí na naše tělo. Jemnou vibraci nabízí flétna, silnou buben nebo sound systém. Ale taky motory těžkých náklaďáků. A zatímco náš mozek se naučí vypnout vnímání hluku ušima, naše tělo se před nimi neukryje.

Muzikoterapie umí pomáhat. Využívá k tomu hudbu

Využíváním zvuků a hudby k působení na lidské tělo i duši se zabývá muzikoterapie. Poměrně mladý obor, který je ve světě často uznávanou součástí léčebného procesu, zatímco v Česku jej stále vnímáme jen jako „pouštění hudby pacientům“.

I když i to má velký význam, třeba právě pro lidi s dlouhotrvajícími bolestmi – s artrózou či při výhřezu plotének. Záměrný poslech jakékoli hudby pouhou hodinu denně podle výzkumů pomáhá snížit bolest až o 20 procent.

Zároveň klienti uvádějí například nárůst pocitu kontroly nad vlastním životem. Hudba v rukou odborníka si ale umí poradit i s duševními poruchami, neurologickými onemocněními, traumaty či poruchami učení.

A umí vrátit řeč lidem po poranění mozku a páteře, dokonce se díky ní může podařit i postavit pacienta zpět na nohy.

Na to, aby léčila, nemusí znít harmonicky.

Poslech hudby „jen tak“ ještě není muzikoterapií. Správný odborník přesně ví, co, kdy a jak použít. Při vybavování vzpomínek u seniorů pracuje s texty písní, dětem s problémy se psaním a čtením pomůže hra na buben a rytmus.

Od stresu může ulevit poslech relaxační či klasické hudby. Muzikoterapeuti mohou při své práci sáhnout i pro CD s punkem nebo ostrým metalem. Jak to? Důležitý je cíl. Rychlé tempo, agresivní kytary a vokály mohou pomoci vybít přetlak emocí – frustraci a hněv.

Pro některé lidi může být pomocí k utvrzení místa ve společnosti, hodnot a životních postojů. Na pozadí hudby vznikají přátelství a komunitní vazby lidí s podobnými zájmy a hodnotami. Intenzivní kytarové riffy mohou přinášet pocity vzrušení a nadšení.

Hudba může srovnat i kriminálníky!

Lidé, kteří mají problémy se zákonem, často neumí vnímat a ovládat své emoce. Hudba nabízí cestu, jak se k nim dostat. A například hra na hudební nástroj či zpěv vyžadují disciplínu a trpělivost.

A to vede k nácviku sebeovládání i užitečnému trávení volného času. Všechny tyto pokroky posilují sebedůvěru a pocit životního úspěchu.

A pokud to vše dostane nástavbu společného hraní a zpívání, kde je potřeba spolupráce a komunikace, učí se komplikovaní lidé novému fungování ve společnosti. Vše dohromady ovšem vyžaduje dlouhou dobu a výdrž.

Vztah mezi hudbou a lidským mozkem je nesmírně komplexní a fascinující.

Od ovlivňování emocí a paměti, přes podporu učení a motorických dovedností, až po terapeutické využití při různých zdravotních obtížích, hudba se ukazuje jako mocný nástroj pro rozvoj a pohodu člověka.

Pochopení, jak hudba funguje na neurologické úrovni, otevírá nové možnosti pro vzdělávání, léčbu a celkové zlepšení kvality života.