Domů     Hudba jako lék lidstva: Proč nás zvuky provázejí odjakživa a jak nám pomáhají?
Hudba jako lék lidstva: Proč nás zvuky provázejí odjakživa a jak nám pomáhají?
3.6.2025

Hudba je mocná nositelka emocí, která provází lidstvo odnepaměti. Co je na ní tak fascinujícího? Jaké účinky má na náš mozek a potřebujeme ji k životu? Vědci dnes potvrzují to, co naši předkové možná tušili:

hudba je skutečným lékem pro tělo i duši, od relaxace až po pomoc s agresí. Ponořme se do světa zvuků a objevme sílu, kterou hudba drží v našich rukou.

Pokud bychom žili v tichém vakuu, zešíleli bychom. Hudba provází člověka odnepaměti, proč tomu ale tak je? Jaké účinky na nás má a potřebujeme ji k životu? Otázek na adresu hudby, mocné nositelky emocí, je dost.

Hudba je stará jako lidstvo a až dnes vědci potvrzují to, co naši předkové možná věděli lépe: Umí nám lidem pomáhat.

Hudba je nositelkou emocí. Působí na nejstarší části mozku. Umí vyvolat příjemné i smutné vzpomínky, umí roztančit i rozplakat, dokonce dokáže zklidnit tep a zpomalit dech.

reklama

Umí dodat energii do práce, zklidnit mysl při potřebě se soustředit, a dokonce pomůže s vybitím agrese!

Aktivní cvičení na hudební nástroj vyvolá v mozku ohňostroj akcí. Obrovskou spolupráci několika mozkových center najednou – zapojeny jsou oči, uši, hmat, pohybová centra… A to podporuje procesy učení, jemnou a hrubou motoriku, orientaci v prostoru, vnímání různými smysly.

V mozku se odehrává pozitivní akční bouře, která má neskutečný přínos pro rozvoj mozku a procesů v něm.

Hudba je nositelkou emocí.
Hudba je nositelkou emocí.

Úplné ticho může přivést k šílenství

Hudba provází lidstvo od pradávna. Vyvíjela se tisíce let až do dnešní doby, kdy je většina lidí na planetě obklopena reproduktory doma, v restauracích, obchodních centrech, dopravních prostředcích i na veřejných záchodech.

Být delší dobu v absolutním tichu by pro některé mohlo znamenat šílenství. Vědecky řečeno, může vést k nepříjemným psychickým stavům, jako jsou úzkost, dezorientace nebo dokonce změněné stavy vědomí a halucinace!

Absolutní ticho lze zažít pouze ve speciální – anechoické – komoře. I večerní ticho v odlehlé lesní chatě ale může u některých lidí vést k úzkostným stavům, které v hlučném městě nezná. To už jsme ale u zvuků, ne u hudby jako takové.

A je potřeba si říci, že hudba nepatří k biologickým nutnostem člověka tak jako potrava, voda nebo spánek.

Společné bytí s hudbou má sílu

Kde se hudba vzala? Odkud lidstvo vzalo všechny tklivé tóny violoncell, dechberoucí varhanní fugy, vřeštivé fanfáry trubek a drásavé riffy elektrických kytar? Urazila tisíce vývojových let.

Jisté je, že tu nebyl jeden vynálezce jako u střelného prachu nebo žárovky. Vyvíjela se tak, jak se vyvíjelo lidstvo samo. Lidé od pradávna komunikovali různými zvuky tvořenými hrdlem a ústy. Muselo je bavit ty zvuky opakovat, rozvíjet, měnit výšku a hlasitost.

Napodobovali i zvuky přírody. A nejen zpěv ptáků, ale i proudící vodu nebo vítr šumící ve větvích. Společné opakování a napodobování zvuků a potřeba rytmu mohly podporovat rozvoj vzájemných vazeb v rámci komunity.

Vytváření a opakování zvuků i rytmů určitě bylo i součástí rituálů. Záznamy o tom ovšem nemáme. Takové společné bytí zřejmě taky podporovalo pocity sounáležitosti a solidarity. A už tehdy se pravděpodobně využívala schopnost hudby ovlivňovat emoce.

Na počátku bylo slovo. Nebo ne?

Na to, jak je stará hudba a zvuk a jakou má souvislost existence lidstva s hudbou mají názory i tradiční světová náboženství. „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha.

Všechno povstalo skrze něj a bez něj nepovstalo nic, co je,“ píše se v křesťanské Bibli (Jan 1:1-5). V hinduismu a buddhismu se zase věří, že celý svět vznikl díky mantře OM, prapůvodní vibraci vesmíru, která symbolizuje boha Brahmu.

OM je zvuk, ze kterého vzniklo vše, co dnes považujeme za svět. Představuje počátek života, smrt a znovuzrození. Je projevením božskosti v našem světě.

Muzikoterapie umí pomáhat. Využívá k tomu hudbu

Využíváním zvuků a hudby k působení na lidské tělo i duši se zabývá muzikoterapie. Poměrně mladý obor, který je ve světě často uznávanou součástí léčebného procesu, zatímco v Česku jej stále vnímáme jen jako „pouštění hudby pacientům“.

I když i to má velký význam, třeba právě pro lidi s dlouhotrvajícími bolestmi – s artrózou či při výhřezu plotének. Záměrný poslech jakékoli hudby pouhou hodinu denně podle výzkumů pomáhá snížit bolest až o 20 procent.

Zároveň klienti uvádějí například nárůst pocitu kontroly nad vlastním životem. Hudba v rukou odborníka si ale umí poradit i s duševními poruchami, neurologickými onemocněními, traumaty či poruchami učení.

A umí vrátit řeč lidem po poranění mozku a páteře, dokonce se díky ní může podařit i postavit pacienta zpět na nohy.

Na to, aby léčila, nemusí znít harmonicky.

Poslech hudby „jen tak“ ještě není muzikoterapií. Správný odborník přesně ví, co, kdy a jak použít. Při vybavování vzpomínek u seniorů pracuje s texty písní, dětem s problémy se psaním a čtením pomůže hra na buben a rytmus.

Od stresu může ulevit poslech relaxační či klasické hudby. Muzikoterapeuti mohou při své práci sáhnout i pro CD s punkem nebo ostrým metalem. Jak to? Důležitý je cíl.

Rychlé tempo, agresivní kytary a vokály mohou pomoci vybít přetlak emocí – frustraci a hněv. Pro některé lidi může být pomocí k utvrzení místa ve společnosti, hodnot a životních postojů.

Na pozadí hudby vznikají přátelství a komunitní vazby lidí s podobnými zájmy a hodnotami. Intenzivní kytarové riffy mohou přinášet pocity vzrušení a nadšení.

Aktivní cvičení na hudební nástroj vyvolá v mozku ohňostroj akcí.
Aktivní cvičení na hudební nástroj vyvolá v mozku ohňostroj akcí.

Hudba může srovnat i kriminálníky!

Lidé, kteří mají problémy se zákonem, často neumí vnímat a ovládat své emoce. Hudba nabízí cestu, jak se k nim dostat. A například hra na hudební nástroj či zpěv vyžadují disciplínu a trpělivost.

A to vede k nácviku sebeovládání i užitečnému trávení volného času. Všechny tyto pokroky posilují sebedůvěru a pocit životního úspěchu.

A pokud to vše dostane nástavbu společného hraní a zpívání, kde je potřeba spolupráce a komunikace, učí se komplikovaní lidé novému fungování ve společnosti. Vše dohromady ovšem vyžaduje dlouhou dobu a výdrž.

Před zvukem se nedá schovat

Zvuk je vibrace. Prochází vzduchem i vodou. Voda je skvělým nositelem vibrací. A lidské tělo je až z 65 procent složeno z vody. Zvuky člověk vnímá ušima a díky důmyslné spolupráci ucha a mozku je pak vyhodnocuje a může považovat za příjemné či nelibé.

Vibrace zvuků zároveň působí na naše tělo. Jemnou vibraci nabízí flétna, silnou buben nebo sound systém. Ale taky motory těžkých náklaďáků. A zatímco náš mozek se naučí vypnout vnímání hluku ušima, naše tělo se před nimi neukryje.

Hudba je mnohem víc než jen pouhá zábava. Je to hluboce zakořeněná součást lidské existence, která ovlivňuje náš mozek, emoce i sociální vazby.

Od pradávných rituálů až po moderní terapie, hudba neustále prokazuje svou sílu a schopnost pomáhat lidem překonávat obtíže a nalézat harmonii. Její vliv je tak všudypřítomný, že si bez ní náš život jen stěží dokážeme představit.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Zajímavosti
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Zajímavosti
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Zajímavosti
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
svět zločinu
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému […]
Slavná záchranná akce v Entebbe: 57 minut pro Kulový blesk
Cestující se při athénském mezipřistání naloďují na palubu Airbusu Air France, aby pokračovali do Paříže. Mezi nimi i údajný německý „manželský pár“ Brigitte Kuhlmannová s Wilfriedem Bösem a dvěma Palestinci.   První dva jsou členy západoněmecké radikálně levicové organizace Revoluční buňky a Palestinci patří k PFLP. Pouhých osm minut po startu 27. června 1976 se jim […]
A zase ta fronta… Po stopách únosů letounů v září roku 1970
Na trasách Tel Aviv / Curych – New York, Bombaj – Londýn vzlétají lety El Al 219, TWA 741, Swissair 100, Pan Am 93 a BOAC 775.  Píše se 6. a 9. září roku 1970. Horor na jordánském Dawson’s Field začíná… Patrik Argüello (1943–1970) je nikaragujsko-americký marxisticko-leninský bojovník a člen Sandinistické fronty národního osvobození. Když […]
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz