Než se stala zářivou hvězdou Marilyn Monroe, byla Norma Jeane Mortenson, dívka s těžkým dětstvím poznamenaným chudobou a zneužíváním.
Její cesta na vrchol Hollywoodu byla příběhem obrovské vůle a talentu, ale i neustálého boje s osobními démony a tlakem veřejnosti.
Pojďme se podívat na méně známé detaily z jejího života, které utvářely tuto legendární osobnost a pomohou nám lépe pochopit její složitou povahu.
Narodila se roku 1926 jako Norma Jeane Mortenson. Její matka Gladys Monroe Baker (1902–1984), střihačka v jednom z hollywoodských filmových studií, ji vychovávala jako samoživitelka.
Protože nebyla zajištěná a měla problémy s duševním zdravím, byla několikrát hospitalizovaná a Norma zatím vyrůstala v dětských domovech a u pěstounů. Toto nestabilní prostředí a nedostatek lásky zanechaly na malé Normě hluboké stopy.
Bohužel, přinejmenším jeden z pěstounů ji sexuálně zneužíval, což ji poznamenalo na celý život a přispělo k jejím pozdějším psychickým potížím.

Raný život a první manželství
Poprvé se Monroe vdala v pouhých šestnácti letech za svého souseda, aby se vymanila z těžké životní situace a vyhnula se dalšímu pobytu v sirotčinci. Manželství s Jamesem Doughertym ale nebylo zvlášť šťastné a trvalo jen krátce.
Její touha po nezávislosti a kariéře byla silnější než tradiční role manželky. Na konci druhé světová války pracovala Monroe v továrně na letadla. Právě tam ji objevil fotograf, díky kterému odstartovala kariéru reklamní modelky.
Její přirozená krása a fotogeničnost okamžitě upoutaly pozornost, a tak se Norma Jeane ocitla na prahu světa showbyznysu, kde ji čekala rychlá, avšak komplikovaná cesta ke slávě.
Zrození legendy: Marilyn Monroe
Svůj pseudonym Marilyn Monroe získala v roce 1946. Křestní jméno vybral jeden z jejích nadřízených, protože mu připomínala muzikálovou zpěvačku Marilyn Millerovou ze dvacátých let, zatímco Monroe bylo rodné příjmení její matky.
Tato změna jména symbolizovala proměnu Normy Jeane v uměle vytvořenou hvězdu.
Marilynina ikonická vizáž s blonďatými vlasy, plnými rty a znamínkem krásy byla dílem studia Columbia Pictures, kde chtěli, aby vypadala víc jako hvězda Rita Hayworthová. Postupně se z ní stala sexbomba a symbol glamouru.
První větší filmovou roli získala v roce 1950. Brzy poté vypukl skandál, když vyšlo najevo, že předtím pózovala pro fotografie nahá. Monroe se za to ale nestyděla a na slávě jí to neubralo.
Už v roce 1953 byla jednou z nejpopulárnějších hollywoodských hvězd, známá pro své role „hloupé blondýnky“ a komediální talent, ačkoliv za touto maskou toužila po uznání za své vážné herecké schopnosti.
Za fasádou hvězdy
Marilyn Monroe neměla formální vzdělání, ale byla sečtělá a měla hluboký zájem o literaturu.
O jejích schopnostech svědčí, že si po neshodách se studiem, které s ní nejednalo férově, založila vlastní produkční společnost – ve filmovém odvětví ovládaném muži tehdy něco neslýchaného.
Dlouhodobě se snažila vymanit ze stereotypu přitažlivé, ale hloupé blondýnky a toužila po vážnějších hereckých rolích. Filmové společnosti jí však většinou nabízely právě takové role, což ji frustrovalo.
Navzdory své slávě a bohatství čelila mnoha osobním problémům.
Byla třikrát vdaná, a její manželství s baseballovou legendou Joem DiMaggiam a uznávaným dramatikem Arthurem Millerem byla velmi medializovaná, ale nakonec neúspěšná. Mimo filmový svět byla také předmětem zájmu tajných služeb.
FBI ji během studené války vyšetřovala kvůli podezření, že podporuje komunisty, což dodává jejímu příběhu další vrstvu složitosti a politického kontextu.

Příběh o krutosti otce
Svého otce Marilyn Monroe neznala. Jmenoval se Charles Stanley Gifford a její matka Gladys se s ním seznámila v práci, kde byl jejím nadřízeným. Prožili spolu krátký románek v době, kdy se Gifford rozváděl.
Když mu však Gladys řekla, že s ním čeká dítě, opustil ji. Svou odpovědnost nikdy nepřijal. K Marilyn se nechtěl znát, ani když už byla dospělá.
Pokusila se ho několikrát v životě kontaktovat – nejdřív telefonicky, ale pak se za ním i dvakrát vydala na jeho farmu. Marně. Své dceři prý řekl, že má rodinu, nechce žádný skandál a že se má obrátit na jeho právníka.
Skutečnost, že Gifford jejím otcem doopravdy byl, se železnou jistotou předloni dokázalo srovnání DNA Marilyn a jeho snachy.
Tento nedostatek otcovské lásky a přijetí ji provázel celým životem a významně přispěl k jejímu pocitu nejistoty a osamělosti.
„Když je to důležité, dovedu být chytrá. Většině mužů se to ale nelíbí.“ Nejslavnější hláška jedné z Marilyniných postav padla v komedii Páni mají radši blondýnky z roku 1953.
Marilyn Monroe, kdysi Norma Jeane, je symbolem éry, ale i připomínkou složitého boje jednotlivce s osudem a tlakem Hollywoodu. Její životní příběh, plný vzestupů a pádů, triumfů a tragédií, je testamentem její síly, ale i křehkosti.
I když její záhadná smrt zůstává nevyřešená, její odkaz jako herečky, ikony a bojovnice za své vlastní místo ve světě přetrvává a inspiruje dodnes, zanechávaje za sebou nesmazatelnou stopu v dějinách kinematografie a kultury.