Na dně Egejského moře u řeckého ostrova Antikythéra byl objeven jeden z nejzáhadnějších artefaktů starověku – bronzový mechanismus, který svou složitostí předběhl svou dobu o celá tisíciletí. Co přesně tento pozoruhodný přístroj uměl a kdo byl jeho geniálním tvůrcem?
Lokalita: dno moře poblíž řeckého ostrova Antikythéry
Římská říše je právě na vrcholu svých sil. Podél jižního pobřeží Řecka pluje bohatě naložená obchodní loď, jejímž cílem je právě bohatý Řím. Jenže obloha se náhle zatáhne a těžká loď marně zápasí s prudkým větrem a provazci deště.
Nakonec se ozve skřípavý zvuk, to když trup lodi prorazí útes. Obchodní loď jde ke dnu a s ní i vše, co bylo na její palubě. Kromě řady bronzových a mramorových soch a spousty cenností je to také prapodivná skříňka, tvořená tajuplným bronzovým mechanismem.
Tento pozoruhodný artefakt zůstává na dně moře celá tisíciletí. Až na začátku 20. století nachází malou část z něj úplnou náhodou sběrač podmořských hub Elias Stadiatos. Záhy se k vraku vydávají první vědecké výpravy.
V roce 1902 pak dochází k definitivnímu objevu slavného mechanismu z Antikythéry. Co je přesně zač?
Kdo ho sestrojil?
Nález si připisuje řecký archeolog Spyridon Stais. Jeho tým vytahuje z vraku několik kusů zkorodovaného a hustě zaneseného přístroje z mědi a dřeva. Jde celkem o tři větší a několik desítek menších úlomků, mezi kterými nechybí ani jasně zřetelná ozubená kola.
Postupně se daří poskládat vše dohromady a vytvořit schéma, jak asi mohl přístroj o velikosti krabice od bot vypadat. Mnohem větší záhadou však zůstává, k čemu vlastně sloužil.
Nejčastěji se dnes hovoří o tom, že šlo o vůbec první analogový počítač, který tehdejší učenci využívali k propočítávání a simulaci pohybu nebeských těles. Jenže bez otázek taková teorie není.
Odborníci například nechápou, proč o takovém přístroji není moc písemných záznamů. Pokud by ho vyrobil nějaký slavný učenec, například Archimedes (287–212 př. n. l.), patrně bychom o tom věděli téměř s jistotou.
V současnosti tak stále nemáme úplně jasno o účelu a původu artefaktu. Odpovědi by mohlo dát další zkoumání onoho vraku. Ten totiž postupně vydává další a další poklady.
Ve skutečnosti pár zmínek o zvláštním mechanismu máme. Nejslavnější přinesl římský řečník, politik, filozof a spisovatel Cicero (106 př. n. l. – 43 př. n. l.).
Ve svém díle se zmiňuje o „zařízení, které nedávno sestrojil náš přítel Poseidonios, které s každou otáčkou napodobuje pohyby Slunce, Měsíce a hvězd“.
Mechanismus z Antikythéry zůstává jedním z nejúžasnějších technických výtvorů starověku, který nás nutí přehodnotit naše představy o úrovni antické vědy a techniky.
Ať už byl jeho skutečný účel jakýkoliv, jeho existence dokazuje, že starověcí vědci dokázali vytvářet zařízení, která svou složitostí předběhla svou dobu o celá staletí.
Tento fascinující artefakt nám připomíná, jak mnoho tajemství starověkého světa stále čeká na své odhalení.
