Indiánky patří k poutavému čtení pro kluky i holky. Nejspíš se také s chutí zahloubáte do příběhů plných dobrodružství, kde rudí muži bojují proti nenasytným bělochům, kteří jim kradou jejich půdu, kde po staletí žili. Prim u nás hraje Vinnetou.
Příběhy náčelníka Apačů, který ačkoliv touží po míru a spravedlnosti, musí se chtě nechtě postavit bělochům, u nás táhnou. Naštěstí má svého bílého pokrevního bratra Old Shatterhanda, který vždy pomůže.
Story o přátelství, jenž může rozdělit jedině smrt, o nekonečných prériích a strmých kaňonech ve skalách a dobrodružstvích v nich prožívaných, se staly populárními díky skvělým filmům. Možná i vy jste nejdříve viděli film a pak teprve zhltli knihu.
Následovala nejspíš otázka: Stalo se to ve skutečnosti? Nebo je to jenom fantazie? Autorovi knižních bestsellerů s tematikou Divokého západu německému spisovateli Karla Mayovi (1842‒1912) se fantazie určitě upřít nedá.
I jeho život vydá na pořádné dobrodružství. Stráví několik let ve vězení za krádeže, což tisk začne vytahovat na konci jeho života. Oblíbený autor se naráz stane odsuzovaným kriminálníkem.
Noviny si smlsnou i na tom, že příběhy o indiánech, které napsal jsou pouhou fikcí. Napsal je od stolu a končiny, které v nich tak sugestivně a barvitě líčí nikdy nenavštívil, obviňují ho. May se ze všech sil obhajuje a stráví nejednu chvíli u soudu.
Samozřejmě mu to bere energii. Jak uvádí současný specialista na mayovky Karel Jordán: „Hodně zloby na jen 166 centimetrů vysokého starého muže.“
Podobné detaily života
Jak to ve skutečnosti je s jeho postavami? Reálné nejsou, ale svoji skutečnou předlohu mají. Jak o Vinnetouovi tvrdí sám Karel May:
„Není to žádná smyšlená postava,“ Předlohou pro literární ztvárnění se údajně stal skutečný náčelník čirikavských Apačů Cochise (1810/1815–1874). Důvodem je příběh, ve kterém se Cochise brání proti nařčení z únosu syna rančera.
Důstojník z armády ale v rudochově obhajobě nevěří ani slovu. Chce ho zatknout. Cochise na nic nečeká a prchá s nožem v ruce. Tento konflikt indiána s bělochem přeroste v několikaletou válku. V průběhu tohoto konfliktu umírá Apačova sestra.
Do té se zamiloval bělošský voják. Tyto detaily připomínají některé momenty z příběhů o Vinnetouovi. Právě proto se mluví o tom, že předobrazem obdivovaného náčelníka Apačů je právě Cochise. Není ale zdaleka sám.
Mstivý kandidát Geronimo
Dalším kandidátem na Vinnetoua se stává asi nejslavnější indián všech dob – Geronimo (asi 1829–1909). Apač, před kterým si není svým životem nikdo jistý. Za smrt své rodiny se bělochům mstí na válečné stezce.
Mohl May vytvořit postavu Vinnetoua právě podle něho? Někteří literární historikové o tom píší, je to ale skutečně tak? Ne, není to zrovna moc pravděpodobné.
Vinnetou se totiž ve spisovatelových myšlenkách rodí zhruba v 70. letech 19. století, kdy ještě Geronimovi není zdaleka tolik populární jako později a není o něm moc slyšet. Hrdinou, o kterém se všude mluví se stává až o dekádu později, v 80. let 19. století.
Tehdy se zprávy o mimořádném indiánském náčelníkovi šíří do Evropy. May se o něm dozvídá ještě o něco později. Mezi jejich vlastnostmi také nenajdete moc shodných bodů.
Geronimo je neúprosný a vede svoji krvavou mstu, za to Vinnetou vyniká smyslem pro spravedlnost.
Krutá pomsta manželky
Přikláníme se tedy spíše k tomu, že inspirací pro Vinnetoua se skutečně stal Cochise. Faktem je, že v době, kdy May svěřil svoje vyprávění o indiánech papíru, Ameriku ještě nenavštívil.
Do USA se vydal až roku 1908. Jeho fantazii ale napomohla rozsáhlá odborná knihovna. Díky ní indiánská story získala punc věrohodnosti. Proč mu ale tisk na sklonku života tak nepříjemně zatopil? Může za to zhrzená láska.
Mayova první žena Emma Pollmerová se svému exmanželovi chce po rozvodu pomstít, a tak práskne pikantnosti z jeho života. Tvrdí také, že si ve svých knihách vymýšlel. Po Mayově smrti se vyrojí spekulace, že ho někdo otrávil.
Obviňována je jeho druhá žena Klára, která je mu ale v posledních chvílích života naopak velkou oporou. Odpověď, jak je to se spisovatelovou smrtí poskytne teprve analýza jeho kostí z jara 2016. Prokáže vysokou koncentraci olova a kadmia.
„Zprávy o potížích v posledních týdnech a dnech jeho života odpovídají symptomům otravy těžkými kovy,“ vysvětluje patolog Carsten Hädrich z Ústavu soudní medicíny v Lipsku.
Manželka ale rozhodně za nic nemůže, oba kovy se do těla dostanou nejspíše z olověných rozvodů pitné vody.
