U nás je běžně používaným lékařským znakem číše, kterou ovíjí tenký hádek. Můžeme ji najít u lékařů, lékáren i nemocnic. V předešlém znaku lékařského stavu však nebyla číše, nýbrž hůl. Ovšem ani ta nesahá k prvopočátkům lékařství starověkého Řecka. Zcela původně a primárně byla ve znaku lékařů špejle s červem…

Nebezpečná drakunkulóza

Řecká medicína totiž navazovala na medicínské tradice starého Egypta a Orientu, kde se ještě i v moderní době může vyskytnout tzv.

drakunkulóza, choroba vyvolávaná červem vlasovcem, který někdy dorůstá až do délky jednoho metru a na kůži způsobuje bolestivé nádory. Ve starověku se však jednalo o chorobu poměrně rozšířenou.

Její nejstarší způsob léčení spočíval v namotávání parazita na rozštěpené dřívko nebo špejli, což vyžadovalo přesnost a zručnost lékaře.

V žádném případě totiž nesmělo dojít k přetržení červa, jinak mohly nastat závažné komplikace, které nezřídka končily i smrtí pacienta. Proto si tehdejší lékaři na důkaz svého umění dávali do znaku právě dřívko s namotaným vlasovcem.

Božský Asklépios

Jeden z předních a známých řeckých lékařů Asklépios žil v Thesálii. Pravděpodobně se jednalo o dobrého lékaře, protože se o něm zmiňuje rovněž i nejstarší známý řecký básník a pěvec Homér ve své epické básni Illiadě.

Jinak však o tomto lékaři nevíme v podstatě nic dalšího, kromě toho, že se později stal bohem. Když v 5. století př. n. l.

vypukl v Athénách veliký mor, byla každá rada drahá a Řekové si rovněž mimo jiné vzpomněli také i na právě Homérem opěvovaného lékaře Asklépia. Povýšili ho tedy na boha a na oplátku spoléhali na to, že se jim odvděčí v podobě zániku moru.

Zda pomohly právě prosby k tomuto bohu však již není známo… Řeckého boha lékařství Asklépia pak od Řeků do své mytologie převzali Římané s podobou latinského jména Aesculapus.

A protože se později právě latina stala základem oficiálního lékařského názvosloví neboli terminologie, známe u nás právě tuto latinskou podobu jména mnohem lépe než například jeho řeckého „předchůdce“ Asklépia.

Asklépiovci

Z antického výtvarnictví se nám Asklépios zachoval již s holí obtočenou štíhlým hadem. Někdy ho zde doprovází i jedna z jeho dcer Hygieia, „bohyně prevence“, která hadovi podává číši s nápojem. Asklépios byl ve své době nesmírnou autoritou.

Ještě před povznesením mezi bohy se mu zasvěcovali lékaři, a to jak kněžského, tak i laického stavu. Nazývali se Asklépiovci.

Hippokrates, otec moderní medicíny

V 5. století př. n. l. k tzv. Asklépiovcům patřil rovněž i Hippokrates, zakladatel racionálního lékařství, který prý byl již ve svých dvaceti letech velice známým. Svým léčením si získal takový věhlas, že když v roce 429 př. n. l.

vypukla jedna z morových epidemií, byl povolán na pomoc do Athén. Hippokrates nechal v nejvíce zasažených ulicích zapálit ohně, aby jejich plameny zničily jedovaté výpary z morových ran, o nichž předpokládal, že rozšiřují chorobu. Epidemie moru pak zakrátko ustoupila…