Na počátku stály lákavé ideje o svobodě, rovnosti a sociální spravedlnosti. Jenže záhy se tyto myšlenky přeměnily v jedno z nejděsivějších impérií, jaké historie pamatuje.

Sovětský svaz byl po desítky let postrachem pro svobodný svět a jeho dějiny lemovaly miliony mrtvých vlastních občanů i příslušníků jiných států.

Tyto dějiny se začaly psát v Petrohradě 7. listopadu 1917. Později bolševici hlásali mohutnost revoluce, avšak ze začátku si dobytí Zimního paláce, kde sídlila tehdejší zákonná vláda, nikdo téměř nevšiml.

Kavárny, divadla i koncertní síně v Petrohradě byly otevřené, nic nenasvědčovalo tomu, že nastává jedna z nejtragičtějších etap v dějinách lidstva.

Výjimečný teror

Poté, co v následných volbách bolševici nezvítězili, vypukla na území Ruska občanská válka. Hlavními postavami bolševického režimu byli tehdy Vladimir Uljanov, zvaný Lenin, a Lev Bronštejn, zvaný Trockij. Oba, stejně jako bolševická strana, byli nelítostní.

„Situace je výjimečná a my musíme zahájit výjimečný teror,“ hlásal Lenin. Občanské válce padlo za oběť nejméně sedm milionů lidí. Bolševici si však svou moc upevnili, a byť byli v mezinárodní izolaci, uvnitř země se stali absolutními pány.

Po různých frakčních bojích se koncem dvacátých let moci v SSSR ujal Gruzínec Josif Džugašvili, který do historie vešel pod přízviskem Stalin.

Na začátku 30. let měl už tak pevnou pozici, že se mohl začít vypořádávat se svými skutečnými i domnělými odpůrci uvnitř SSSR.

Víte že…

Na přelomu dvacátých a třicátých let SSSR zažil několik hladomorů. Ty byly součástí Stalinova grandiózního plánu násilné kolektivizace venkova a industrializace celé země.

Hitlerův spojenec

Třicátá léta byla v SSSR ve znamení velkého teroru. Čistky probíhaly v armádě, ve společenských organizacích, v průmyslových podnicích, zemědělských družstvech i v samotné straně.

Vpředvečer druhé světové války v roce 1939 Stalin neváhal podepsat pakt s Hitlerovým Německem, ve kterém si oba diktátoři mimo jiné rozdělili východní Evropu.

Avšak 22. června 1941 se ze spojenců, kteří na dobytém polském území pořádali společné vojenské přehlídky, stali nepřátelé na život a na smrt.

Až za cenu nezměrného utrpení i hrdinství obyčejných Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a dalších národností, i díky materiální podpoře z USA a Velké Británie, se nakonec Stalin mohl prohlásit za vítěze nad Hitlerem.

Symbolem se stává zeď

Poválečné období probíhalo ve znamení střetu západních demokracií a východního bloku, kde dominantní roli hrál právě Sovětský svaz. Poté co on i USA vybudovaly vlastní jaderný arzenál, lidstvo kráčelo po tenkém provaze nad hlubokou propastí.

V srpnu 1961 komunisté obehnali západní část Berlína 165 kilometrů dlouhou betonovou zdí, která rozdělila město na dva zcela odlišné světy, mezi kterými bylo možné přecházet jen velmi obtížně a skrze několik přechodů.

Zmrazení vztahů přinesla i jadernou válkou hrozící tzv. karibská krize a řada dalších incidentů – válka ve Vietnamu, vyslání sovětských vojsk do Maďarska a Československa, a nakonec i sovětská intervence do Afghánistánu v prosinci 1979.

Víte že…

Během 28leté existence Berlínské zdi se o útěk z východní do západní části Berlína pokusily desetitisíce lidí. Kolem 5000 jich to zvládlo, nejméně 239 jich při pokusu zemřelo.