Je pozoruhodné, že stále s určitostí nevíme, kdy poprvé člověk s jasným záměrem založit oheň otáčel dřevěný kolík v jamce dřevěné destičky a doufal, že třením vzniknou horké piliny, které se vznítí.

Ano, byla to dřina jen pro trpělivé a možná i hladové jedince. Ale rozhodně stála za to. Vždyť pračlověk si mohl nad ohněm konečně opéci pořádný kus masa.

Snad donekonečna bychom se mohli dohadovat, který vynález byl pro lidstvo nejdůležitější. Jistě by padaly pojmy jako kolo, papír, knihtisk, penicilin, krevní skupiny… Ano, každá z těch věcí měla v dějinách přelomový význam.

Pokud bychom ale skutečně hledali událost, která přispěla k pokroku a z lidí žijících v tlupách udělala civilizované bytosti, pak by to bylo bezesporu ovládnutí ohně.

Vždyť našim předkům umožnil ohřát se, když jim byla zima, upéct nebo uvařit potravu, kterou až do té doby jedli syrovou, a také vypálit první keramické nádoby. Oheň byl zkrátka symbolem a nositelem pokroku.

Odborníci sice odhadují, že k ovládnutí ohně mohlo dojít v období od 125 000 let do více než 1,5 milionu roků do minulosti, to je ale trochu široké rozpětí, nemyslíte?

Sám si dokázal rozdělat oheň

Světlo do celé záležitosti snad vnesou izraelští vědci, kteří prováděli vykopávky na známém raně paleolitickém stanovišti Gesher Benot Ya’aqov nedaleko Mrtvého moře v severní části Izraele.

Podle jejich slov se jim podařilo najít stopy historicky prvního ohniště, založeného člověkem. Tento průlomový objev posunuje ovládnutí ohně člověkem ještě o půl milionu let hlouběji do historie.

Na základě analýzy koncentrace ožehlých kamenů v různých archeologických vrstvách dospěli vědci k závěru, že stopy plamenů nejsou přírodního původu a že Homo erectus se v dnešním Izraeli ohříval ne náhodou, ale u opravdového domácího ohniště, které si sám připravil.

Bezpečí a pohodlí

Pravěký člověk se už nemusel držet teplých krajin a mohl migrovat i do chladnějších částí planety. Ve vyhřáté a osvětlené jeskyni se navíc rychleji rozvíjel společenský život a možná i utužovaly příbuzenské a kmenové vazby.

Oheň kromě pohodlí znamenal i bezpečí. Vždyť svými horkými plameny odháněl predátory ze živočišné říše. Rovněž umožnil člověku vyrábět dokonalejší nástroje pro lov i pro práci, což mu podstatně usnadnilo život. A ještě na něco bychom neměli zapomínat.

Tepelně připravené jídlo mohl náš prapředek lépe rozžvýkat i strávit. Podle některých hypotéz tím vznikly podmínky pro růst mozku.

Ukazatel pokroku a vyspělosti

Budoucnost lidstva byla tady. Fakt, že byl člověk schopen rozdělat si oheň, znamenala jediné – jeho mentální schopnost byla tehdy na takové úrovni, že dokázal pochopit souvislost mezi jiskrou, která vzniká třením dvou kamenů nebo dřívek, a suchým podkladem.

Také musel natolik vědomě ovládat své končetiny a jemnou motoriku, že byl schopen oheň sám rozdělat. Oheň se tak stal nesmazatelným symbolem pokroku a ukazatelem vyspělosti lidstva.