Většina současných vědeckých teorií, které hledají prapůvod života, má společný jeden znak. Předpokládají totiž, že život se na naší planetě vyvinul z původně neživé hmoty.
Některé hypotézy pak tvrdí, že život k nám přicestoval z vesmíru. A to v podobě stavebnice, která byla na naší planetě již jen poskládána…
1. Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden…
Původce: Elektrický výboj
Před nějakými čtyřmi miliardami let, kdy Země byla v dětském věku, vypadala naše planeta trošku jinak než dnes. Žádné klidné modré nebe, žádné oceány šplouchající na útesy.
Atmosférická teplota při povrchu se pohybovala nad úrovní sta stupňů, takže voda v kapalném skupenství nemohla existovat. Vzduch byl nedýchatelný, vždyť obsahoval různé uhlovodíky, amoniak či kyanovodík.
Země byla navíc neustále bombardována různými planetkami a asteroidy. Aby toho pekla nebylo málo, neexistence ozónové ochranné vrstvy umožňovala průnik ionizačního záření a elektrické výboje tak byly na denním pořádku.Pro život to sice nejsou bůhvíjak úžasné podmínky, jenže právě elektřina mohla stát za jeho vznikem.
Interakcí elektrického výboje a metanu mohly vzniknout první aminokyseliny. A ty jsou základním stavebním prvkem všech živých organismů.
2. Za vším hledej jíl
Původce: Minerální krystaly
Porodnicí života mohly být i jílové minerály. V suché podobě je jíl sypkou horninou, ovšem za přítomnosti vody se stává tvárnou hmotou.
Skotský chemik Alexander Graham Cairns-Smith, který působí na univerzitě v Glasgow, přišel s tezí, že na naší planetě život bují právě díky jílovitým hmotám.
Hlavní úlohou DNA je ukládání informací o tom, jak mají být molekuly uspořádány.
Jinými slovy, genetické sekvence v DNA jsou v podstatě návodem k tomu, jak se aminokyseliny mají srovnat v proteinech. Podle Cairns-Smithe právě minerální krystaly v jílu mohly zajistit seřazení organických molekul do organizovaných vzorů.
Poté tuto práci převzaly samotné poslušné organické molekuly a pomocí sebekázně dokázaly srovnat samy sebe.
3. Zrod z mrazivého království
Původce: Led
Před více než třemi miliardami let vypadala Země možná podobně jako zmíněný měsíc Europa. Slunce tehdy zářilo méně, energie na zemský povrch dopadalo pramálo, a tak naši planetu sevřel ledový příkrov.
Polární medvědi by možná z podobné situace byli nadšeni, ovšem že by v takových podmínkách vznikl život jako takový, je nepravděpodobné. A přece! Ve chvíli, kdy neexistovala ozónová vrstva, na povrch Země dopadalo velké množství smrtícího ultrafialového záření.
Led však funguje jako skvělý izolátor, při setkání s ním má záření jednoduše smůlu. Pod ledovou pokrývkou tak křehké organické sloučeniny byly chráněny. A navíc v chladném prostředí mohly přebývat i delší dobu.
4. Pozdrav z kosmu
Původce: Meteority
Zprvu teorie z oblasti sci-fi získává v akademické obci stále více zastánců. Výzkumy ukazují, že přerod z neživé na živou hmotu trval pár stovek milionů let, což je z evolučního hlediska krátká doba. Že by vznik života byl tak jednoduchý?
Rozhodně se nezdá, že by okolí naší planety kypělo živými organismy. I když je pravda, že planetu, která splňuje veškeré podmínky pro své oživení, jen tak nenalezneme. Některé nalezené meteority obsahovaly složité organické sloučeniny.
V kosmu byl dokonce objeven antracen, což je stavební prvek aminokyselin. Balvany bloudící vesmírem tak možná obsahují jakousi stavebnici, která je po dopadu na vhodnou planetu sestavena.
A jedna z možností hovoří i o tom, že život byl na Zemi zavlečen z dnes již pravděpodobně mrtvého Marsu.
5. Díky ti, vesmírný poutníku!
Původce: Náraz asteroidu
Podle českých vědců život na Zemi umožnily podmínky, které na planetě způsobil náraz asteroidu.
Naši badatelé z pražského Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR v laboratoři simulovali událost, jež před téměř čtyřmi miliardami let předcházela pravděpodobnému vzniku prvních živých forem na Zemi. Vědci získali za pomoci působení laseru na směs chemických látek odpovídajících tehdejším podmínkám energii, která se uvolnila při nárazu asteroidu do planety.
Při tomto pokusu vznikly všechny chemické látky nutné k vytvoření ribonukleové kyseliny RNA, která je jednodušší příbuznou základního stavebního kamene genů, DNA. Znamenalo by to, že katalyzátorem ke vzniku života byl paradoxně pád asteroidu, který by zároveň dokázal veškerý život na Zemi vyhladit.