V benátské městské radě přijdou čas od času na přetřes problémy spojené s prostitucí a zabývat se jimi musí i samotný dóže. Řádění lehkých v Benátkách díky tomu reguluje celá řada nařízení, která mají jediný účel: Zajistit klid a pořádek.
Leckdy to není jednoduché. Radní občas vyrazí do ulic za majiteli bordelů, hostinců i veřejných lázní. „Vaše dívky svádějí muže už za světla a kazí tak pracovní morálku. Tučná pokuta vás nemine,“ vyhrožují jim.
„V roce 1422 městské úřady v Benátkách vyhrožovaly prostitutkám, které se odmítly připojit k obecnímu nevěstinci, svlékáním jejich oděvů, holením hlavy a vyháněním z města,“ píše současná britská historička Anna Clarková.
Přesto se většina pravidel moc nerespektuje. Clarková navíc dodává, že úřady honily hlavně levnější dívky, kurtizány z nejvyšších tříd ve svých luxusních rezidencích úplně unikaly úřední kontrole.
Vzdychat se smí jenom do dvou
„Bude tady ticho! Dávno už jste měli spát, vy bando nemravná,“ vykřikne kdosi z přízemního okna nad kanálem poblíž mostu Ponte Rialto. U nedaleké zdi si užívá dvojice a vzdychá tak hlasitě, že budí spáče za zdí v místnosti s otevřeným oknem.
Přitom už odbila třetí hodina ranní a hlasitý sex je povolen jenom do dvou hodin. Později by i v tomhle hnízdě nočního života rušil. Pár si uvědomí, že z jejich radovánek může vzniknout velká nepříjemnost, proto ztichne a rozejde se.
Nařízení, že hlasitý doprovod sexuálních hrátek je povolen pouze do určité hodiny tu platí už od roku 1460.
Neřest až se soumrakem
„Zmizte odsud, bezbožnice,“ podívá se benátský úředník zle na vyzývavě oblečenou ženštinu, která se v pravé poledne ochomýtá kolem kostelních dveří. Žena, jejíž ňadra povážlivě vykukují z upnutých šatů nic neřekne a raději se potupně stáhne.
Je celá natěšená, ráda by získala nějaký kšeft a přivydělala si, ale dobře ví, že během dne muže provokovat nesmí a poblíž svatostánku už vůbec ne. Odváděla by je od jejich práce. Teprve, když padne soumrak, dostává zelenou.
Ze sazebníku benátských pokut a pravidel regulace sexu ale nakonec přetrvává jediné všeobecně respektované – okolí kostelů se musí lehké ženy obloukem vyhnout.