Po London Road v anglickém Doveru spokojeně kráčí mladí rodiče, každý za jednu ruku přidržuje dovádějícího dvouletého synka. Kolem pomalu projíždí auto.
Je teplý červen roku 2015 a za staženým okýnkem exhibuje nahý muž. Erekce je vidět na desítky metrů daleko. „Úchyl,“ prohodí mladá maminka otřeseně a její muž koná: Do telefonu rychle poznamená registračku auta a ihned volá policii hrabství Kent.
Překvapení pod kopcem
Je listopad roku 2020 a nalézáme se stále v hrabství Kent. V malebném přístavním městečku Deal se prohání podzimní větřík. Po úzké silničce si relaxačním tempem jede na kole mladá žena. Míří do Dealu, domů.
Stačí projet poslední kilometr s řídkým lesem po straně a bude u domovních dveří. Zpoza stromů ale náhle vykročí muž. Je nahý! Jako na potvoru se terén mění na prudký kopec. Mladá žena vyděšeně dupe do pedálů a trhá traťový rekord.
Na kraji lesa si v rychlosti všimne zaparkovaného černého vozu. Dojde jí, že bude onoho exhibicionisty, ale bojí se zastavit. Část registrační značky si ale zapamatuje.
„Byl u mě tak blízko, cesta se tam zužuje, měl vztyčený penis a masturboval,“ líčí udýchaná cyklistka o chvíli později policii do telefonu.
Porušujete covidová opatření!
Bohužel, v prvním případě policie nekoná v podstatě nic a ve druhém koná velmi pomalu. O čtyři měsíce později, dne 3. března 2021, se 33letá marketingová manažerka Sarah Everardová vrací z návštěvy v londýnské části Clapham.
Míří domů, do čtvrti Brixton nalézající se na jihu velkoměsta. Covidová nařízení mají zrovna žně. „Jste si vědoma porušení karanténních opatření proti šíření covidu-19?“ vyslechne si vzápětí. Policista je jen jeden a tváří se přísně.
Jde o 48letého Wayna Couzense. Prokáže se platným služebním průkazem a Sarah končí v poutech na zadním sedadle jeho vozu s tím, že bude převezena k výslechu. Jenže na policejní stanici nejedou…
Temné lesy u Ashfordu
Sarah zatím nic netuší. Je to přeci policista, zatčení proběhlo standardně a služební průkaz je pravý… Jenže Couzens brzy zastaví na lesní pěšině, nebohou ženu vytáhne z auta a začne z ní rvát tmavě modré kalhoty i zelenou šusťákovou bundu.
Pouta ji nechá na rukou a znásilní ji. Její křik nikdo neuslyší. Tělo Sarah bude nalezeno o týden později v lese nedaleko města Ashford. Až nyní policie spustí rychlou akci. Do pár dnů Couzense má.
Podaří se vytrasovat, že auto, které použil, sem v den vraždy mířilo a také, že jeho mobilní telefon byl v době vraždy v této oblasti.
„Prostě jí zatýkal, nebylo na tom nic podezřelého,“ vylíčí dva svědci, kteří projíždějí v Londýně autem kolem Sarah i Couzense ve chvíli, kdy jí nasazuje pouta.
Dalo se tomu zabránit…
Couzens má u policie na starost ostrahu diplomatických budov a je součástí hlídek pro dodržování protikoronavirových opatření. Na „návštěvě“ u kolegů dlouho nezapírá. Dozná se k únosu, znásilnění i vraždě.
Během vyšetřování vyjdou najevo jeho exhibicionistické eskapády. Přidá se k nim ještě jedna: Dne 27. února 2021, pouhých šest dní před vraždou, se Couzens odhaluje u okénka rychlého občerstvení na dálnici pár kilometrů za Londýnem.
Tedy, až poté, co si objedná jídlo. Zaměstnanci nelení a vše nahlásí: Jeho černý Seat i s registračním číslem, údaje o kreditní kartě, i popis. To je potřetí, co má policie jednoduchý klíč k nalezení budoucího vraha. Tento případ ale začne řešit až pár hodin před vraždou…
Zbavil je jí jako odpadu!
„Šla úplně sama venku, večer, v době lockdownu, o to víc byla zranitelnější vůči policistovi. Couzens ji zavezl do odlehlé oblasti, tam ji znásilnil, zavraždil a tělo zapálil, aby zakryl stopy,“ shrne tragický případ prokurátor Tom Little. A to není vše.
Oběť si vrah sice vybral náhodně, ale celý skutek byl plánovaný! Nepoužije totiž svůj Seat, ale před činem si pronajme vůz v půjčovně.
„Dívejte se mi do očí, když mluvím, chci vám říct, že žádný trest, co dostanete, nemůže být roven bolesti, kterou jste nám způsobil,“ promluví k Couzensovi otec Sarah. „Zbavil se jí, jako by byla odpad,“ pláče u soudu její matka. Přítomný je i zdrcený manžel.
Doživotí. A 19 měsíců k tomu
„Můj mandant se k činu doznal a vyjádřil lítost,“ apeluje Couzensův obhájce na soudce. Marně. Vrah dostane doživotí, které je v Anglii obvykle určené pro vícenásobné vrahy. K tomu ještě symbolicky přibude 19 měsíců za odhalování se.
A v novinách se o něm nebude psát naposledy. Nezávislý úřad pro policejní chování (IOPC) totiž zveřejní komunikaci mezi Couzens a šesti dalšími policisty, která se odehrávala na WhatsAppu. Je plná rasismu a sexismu.
„Musel jsem do Peckhamu, tý somálský vesnice!“ píše například Couzens, když má řešit problém v jihovýchodním Londýně. Jindy se zase podělí o zážitky jeho kolega Jonathon Cobban:
„Ta ženská se ochlastala do bezvědomí.“ „A udělals jí to, abys zjistil, jestli ještě dejchá?“, odpovídá Wayne Couzens. Banda dalších policistů tak následně přijde o frčky a někteří i o místo.
