Někteří autoři, a to i ti velice slavní, se na konspiračních teoriích rádi přiživují!

Proč konspirační teorie v literárních dílech tolik přitahují, lákají a fascinují čtenáře? Možná i proto, že jde povětšinou o dramatické akční příběhy, často s detektivní zápletkou.

Ovšem hlavním hrdinou bývá většinou namísto statečného policisty či třeba soukromého detektiva vědec, který se snaží rozkrýt poselství dávných symbolů.

To, že při svém pátrání často používá právě i prvky detektivní práce, přidává knihám na čtenářské atraktivitě.

Stinnou stránkou tohoto typu literatury však je, že mnoho lidí nebere knihu jako zdroj zábavy, ale považuje ji za pravdivý obraz světa, v němž je všechno jinak, než by mělo být.

A navíc často dochází k pronikání konspiračních teorií s ezoterikou, okultismem či hermetismem, a to se zkrátka neslučuje s kritickým přístupem k předkládaným textům a informacím…

Mistr tajností i vypůjčovatel cizích námětů

Kdo: Dan Brown

Narození: 1964

Národnost: americká

Díky svým knihám i jejich zfilmování patří mezi nejznámější konspirační literáty americký středoškolský profesor matematiky Dan Brown. V roce 1989 byl dokonce oceněn prezidentskou cenou za nejlepšího učitele matematiky ve státě New Hampshire.

Později se však stal spisovatelem na plný úvazek. Jeho tvorba umně balancuje na pomezí reality a fikce a díky kvalitnímu jazyku přitáhne čtenáře tak, že se od jeho příběhů nedokáže odtrhnout.

Na druhou stanu je více než patrné, že si Dan Brown vypůjčuje motivy a zápletky u jiných autorů. Zcela zjevné jsou odkazy na tvorbu italského spisovatele a filozofa Umberta Eca.

Co chtěl Leonardo sdělit?

Vrcholným dílem Dana Browna je bezesporu Da Vinciho kód z roku 2003, jenže je českým čtenářům znám pod upraveným názvem Šifra mistra Leonarda.

Této knihy se na celém světě prodaly miliony kusů a údajně jde o nejlépe prodávanou knihu v 21. století. K tomu patrně přispěly i spory s katolickou církví, jež svým příznivcům doporučovala knihu nekupovat ani nečíst.

Kniha čtenáře vede do minulosti, až k samotnému přelomu letopočtu, neboť hlavní hrdina, profesor náboženské symbologie Rober Langdon, pátrá spolu se Sophií Neveuovou, dívkou, jejíž dědeček zanechal indicie k nalezení svatého grálu i k odhalení jeho tajemství.

Jenže čím blíže jsou k cíli, tím se úkol stává nebezpečnějším a hlavním hrdinům jde o život. Grál měl být totiž pod ochranou tzv. Převorství sionského, ale do organizace se dostal zrádce a celý systém se hroutí.

Navíc nejde jenom o grál, dvojice se totiž dozvídá, že ve skutečnosti nešlo o pohár, ale o ženu, a to o Máří Magdalenu, což se ovšem církev snaží zatajit, neboť by to zbořilo její po tisíciletí pracně budovaný konstrukt.

Hlavní hrdinové nakonec sice posvátné relikvie naleznou, ale rozhodnou se pro klid světa je nechat pod obnovenou ochranou Převorství sionského.

Co ukázal počítač?

Na základě Brownovy knihy se da Vinciho obrazu Poslední večeře věnoval italský amatérský badatel a počítačový expert Slavisa Pesci. Pomocí počítače vytvořil spojení původního obrazu spolu s jeho zrcadlově převrácenou polovičkou.

A najednou se v kompozici obrazu po Ježíšově levici objevila postava, která v náručí chová malé dítě. Navíc se v pozadí ukazují i další dvě postavy, které vypadají jako templáři.

A tak mají konspirátoři, považující sňatek Ježíše a Máří Magdalény za reálný, zase o čem přemýšlet…

V souvislosti se Šifrou mistra Leonarda však Dan Brown také čelil obvinění z plagiátorství, neboť jej žalovali Michael Baigent a Richard Leigh, dva z trojice autorů knihy Svatá krev a svatý grál, která vyšla v roce 1982 a ve které se podobný motiv Ježíšova přežití i založení rodiny s Máří Magdalenou objevuje.

Nejvyšší soud však jejich žalobu zamítl.