Krajka je vzdušná, krásná a křehká. A stejně jako existuje množství různých způsobů výroby, také je více verzí o jejich původu. Víte, že nošení krajek upravují v minulosti zákony?

A napadá vás, proč se do dnešních dnů dochovalo jen málo opravdu starých kousků anebo kde hledat muzeum krajek?

Nádherná krajka dodává i jednoduchému oděvu punc výjimečnosti. Na její půvab spoléhají lidé už po staletí a to nejenom tehdy, pokud chtějí dodat svému vzhledu na eleganci. S pomocí krajky dokazují své bohatství i společenský status.

Spor o prvenství

Na prvenství ve výrobě krajek si dělají nárok Italové. Závěť z roku 1493, kterou zanechá člen milánského rodu Sforzů, zmiňuje reticellu, tedy ranou techniku výroby krajky. Dá se považovat za předchůdce dnešních technik.

Jde o jemnou výšivku s geometrickými vzory, které se tvoří přímo na látce nebo volně, čímž vzniká krajka připomínající tu dnešní.

Proti tomuto argumentu se staví Vlámové a poukazují na obraz malíře Hanse Memlinga (1430-1494) z roku 1485, kde je vidět krajka na kněžském rouchu. Ale protože se krajka vyvinula z různých technik, nejspíše se současně objevila na více místech.

Celou věc komplikuje i to, že kvůli křehkosti materiálu se dochovalo jen málo mimořádně starých exemplářů. Nicméně katoličtí duchovní jsou skutečně jedni z prvních, kdo jimi zdobí svá roucha.

Legenda o královně

Bohatí lidé si krajku zamilují a to dokonce natolik, že v některých státech jsou na ni postupně uvalena vysoká cla.

Krajky se masově v Evropě rozšíří v 16. století, na jehož konci jsou jejich rozličné druhy dominantním prvkem jak v módě, tak i ve výzdobě interiérů.

Zákony o přepychu zahrnují – kromě dalších materiálů – také krajku a upravují, kdo, kdy a jakým způsobem ji může nosit. Objevují se v různých zemích a mají v době platnosti dopad i na výrobu krajek.

V průběhu dalších staletí si evropské regiony vyvinou své techniky i vzory a tak rozeznáváme mnoho druhů krajek, typických pro různé oblasti. Stanou se i předmětem legend.

Tak třeba v Anglii existuje půvabná pověst o tom, jak královna Kateřina Aragonská (1485-1536) ve vyhnanství v Ampthillu údajně podpořila místní krajkářky tím, že spálila všechny své krajky a objednala si nové.

Zachycená krása

Také ve Spojených státech jsou krajky populární: v polovině 17. století se vyučuje jejich výroba na speciálních školách a výuku nabízejí i novinové inzeráty. V Severní Americe učí misionáři vyrábět krajky dokonce i indiány.

V Čechách je krajkářství od 16. století známé v Krušných horách a na Šumavě, později také v Orlických horách, především ve Vamberku a okolí. Od počátku 19. století však začíná krajkářský průmysl ve světě postupně upadat.

Mezi hlavní důvody patří změna módních trendů i rostoucí využívání strojů na výrobu krajek.

Nádheru a složitost ručně vyráběných krajek si můžeme připomenout na starých obrazech, především na dílech nizozemských mistrů 17. století, kteří realistickým stylem zachytili krajky jako symbol přepychu.

Tip: Kam se vypravit za krajkami?

Krajky můžete obdivovat například v Mode & Kant Museum v belgickém Bruselu, známém bohatými sbírkami belgické krajky, jako je slavná bruselská krajka.

Muzeum Cité de la Dentelle et de la Mode v Calais se zaměřuje na historii výroby krajek v severní Francii, kde má krajkářství dlouholetou tradici.

Na italském ostrově Burano, poblíž Benátek, se nachází Museo del Merletto, kde můžete obdivovat vzácné kusy staré několik staletí a seznámit se s různými technikami výroby benátské krajky.

The Lace Guild Museum ve Spojeném království je malé muzeum zaměřené především na anglickou krajku. Kromě ní jsou zde vystaveny také exponáty z jiných částí světa, a to jak historické, tak moderní.

Tradici českého krajkářství připomíná Muzeum krajky Vamberk. Zdejší expozice představuje staré lidové krajky i historii krajkářství v regionu.