Češi se ve světě neztratí. A když říkáme ve světě, tím myslíme i ve vesmíru. Čím jsme vědecky obohatili naši civilizaci?

Astronomie

Fotografie od Petra Horálka opět bodovala u NASA

Už počtyřicáté se podařilo rodákovi z Pardubic, fotografovi Petrovi Horálkovi, vyhrát prestižní ocenění Astronomický snímek dne NASA. Poslední Horálkova fotografie, kterou NASA na konci května vybrala, zachycuje noční pláž ostrova Soneva Jani v Indickém oceánu.

Vlny na pláži modře září díky světélkujícímu planktonu. Spolu s planktonem se v nebeské části snímku objevují hvězdy a mlhoviny v okolí Jižního kříže.

Horálek poprvé vyhrál Astronomický snímek dne NASA už v roce 2014. Mezi motivy jeho vítězných snímků se nejčastěji objevuje zatmění Slunce a Měsíce nebo komety.

Horálek se stal prvním českým fotoambasadorem Evropské jižní observatoře a několikrát navštívil observatoře La Silla i Paranal v Chile. Fotí ve všech koutech světa, jeho oblíbeným a nejčastěji publikovaným stanovištěm je ale Sečská přehrada na Chrudimsku.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne. Vzniklo v roce 1995 a na sociálních sítích je APOD sledován stamiliony návštěvníků denně.

Pomůže mise SLAVIA najít ve vesmíru nerosty?

Česká kosmická mise s názvem SLAVIA, jejímž cílem je hledat zdroje surovin ve vesmíru, má úspěšně za sebou přípravnou fázi. Mise SLAVIA (angl.

Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) je tvořena dvěma mikrosatelity o rozměrech 20 x 40 centimetrů.

Ty budou vybaveny třemi speciálními přístroji – prvním a nejdůležitějším přístrojem je hmotnostní spektrometr, dále širokospektrální kamera a také anténní systém pro zaměření jejich rádiových signálů.

Tyto přístroje budou schopny poskytnout detailní informace o nerostech ve vesmíru. Mise SLAVIA by měla odstartovat v roce 2027, kdy budou mikrosatelity vyslány na oběžnou dráhu. Česko by se v budoucnu mohlo stát velmocí ve vývoji těchto miniaturních přístrojů.

Výhoda mikrosatelitů je především v tom, že prohledají mnohem větší oblast než velké a drahé družice. Přípravu mise zaštítila Evropská kosmická agentura (ESA).

Doprava

Bezpečnější silnice díky vynálezu studentů

Už jste někdy zažili při noční jízdě autem srážku se srnou? Pokud ne, buďte rádi, je to totiž velmi častá příčina dopravních nehod. K tomu, aby se počet těchto nehod snížil, nyní přispěli studenti pražské Českoslovanské akademie obchodní dr.

Edvarda Beneše svým vynálezem – inovativním patníkem Novus. Vynález, který zatím nemá ve světové dopravě konkurenci, je vyroben z použitých PET lahví. Patník má LED pásek svítící ve tmě, dále malý solární panel, větrnou elektrárnu a pohybový senzor.

V okamžiku, kdy se k patníku přiblíží vozidlo, sepne se plašička zvířat a pomocí Bluetooth technologie dojde k rozsvícení dalších navazujících patníků v řadě. Studenti vše vyráběli sami ručně a celá výroba jim trvala osm měsíců.

„Všichni jsme věděli, že je to novinka, která může zachránit nejeden lidský život, a to si myslím, že byla a je naše největší motivace,“ uvedl Miloš Nováček, člen týmu, složeného ze tří chlapců a jedné dívky.

Se svým nápadem zvítězili v globálním programu společnosti Samsung pro mladé inovátory – Solve for Tomorrow pro Česko a Slovensko.

Archeologie

Nalezeny vzácné pozůstatky antické nádoby

Oblast Jičínska vydala mimořádný archeologický nález – pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Podle vědců je to první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na území České republiky.

Zbytky nádoby byly objeveny u obce Milovice, kde archeologové odkryli sídliště z časné doby laténské, tedy z období Keltů.

Archeologická oblast vydala tisíce keramických střepů a zvířecích kostí, pozůstatky železných nástrojů či kamenných mlýnů, ale nejzajímavější je zhruba čtyřicet zlomků jedné nádoby tzv. červenofigurové keramiky, která pochází z dílen antického Středomoří.

Takový nález u nás nemá podle archeologa Daniela Stolze obdoby. Nádoba pochází zřejmě z Athén a okolí, kde červenofigurový styl starověké řecké keramiky vznikl koncem 6. století před naším letopočtem.

Tento styl charakterizuje malba červenou minerální barvou na černém podkladu. Na střepech nalezené nádoby jsou patrné lidské postavy, znázorňující mytologické scény a výjevy z každodenního života. Archeologové se dále pokusí tento motiv zrekonstruovat.

Zoologie

První odchov želvy dlaždicovité v Evropě

Pražská Zoo slaví další mimořádný úspěch. Jako první zoologická zahrada v Evropě dokázala rozmnožit želvu dlaždicovitou. Tento druh želvy je přitom extrémně choulostivý a za úspěšným pražským odchovem stojí patnáct let snažení.

V Praze nyní přivítali dokonce dvě mláďata těchto houbožravých plazů. Zoo Praha získala první tři samice želv dlaždicovitých v roce 2008, několik let pak trvalo vytvořit speciální podmínky terária, aby zde byly tyto ke stresu náchylné želvy spokojené.

Samec do Prahy dorazil z Taipei Zoo na Tchaj-wanu v prosinci roku 2022. Po nutné karanténě se mohl přidat k samičkám a na konci letošního března nakladla jedna z nich snůšku vajec, která pak pečlivě střežila.

Právě rodičovská péče je jednou ze zvláštností těchto želv. Na začátku června se pak vylíhla dvě mláďata. Želvy dlaždicovité jsou ohroženým druhem kvůli ztrátě svého přirozeného prostředí a ilegálnímu lovu pro maso a spodní část krunýře. Právě nezvykle tvarovaný krunýř vysloužil této želvě český název dlaždicovitá.