Revoluční rok 1968 máme spojený především s dramatickými politickými událostmi – s tzv. Ofenzivou Tet ve Vietnamu, s atentáty na Roberta Kennedyho či Martina Luthera Kinga, se studentskými nepokoji nebo s vojenskou invazí do Československa.
Tento rok však přinesl i mnoho pozitivních změn. Pojďme si některé z nich představit.
Rok 1968 byl nabitý převratnými událostmi, z nichž některé navždy ovlivnily svět. Veřejnosti se představilo největší letadlo světa nebo slavný hamburger „velký“ Mac.
Vrcholilo také dobývání kosmu, vznikla společnost Intel, díky které začaly být postupně počítače dostupné široké veřejnosti. Proběhl Pařížský květen, který změnil Francii. Premiéru měl nespoutaný muzikál Vlasy a vzniklo několik slavných rockových kapel.
Ženy se dostávaly na dosud jen pro muže přístupné univerzity a díky antikoncepční pilulce se mohly rozhodnout, jestli a kdy budou mít dítě. Podívejme se na nejzajímavější novinky, které rok 1968 přinesl.
Vzhůru na Yale!
Bylo 9. listopadu 1968, když se sešla Yale College Faculty, aby rozhodla o tom, zda se od příštího akademického roku otevřou brány této slavné americké univerzity i ženám. Historie Yaleské univerzity sahá až do roku 1701, kdy byla založena.
Přes dvě a půl století však přijímala ke studiu pouze chlapce. V roce 1892 sice otevřela kurzy pro ženy, ale klasické studijní programy zahrnující každodenní život v kampusu včetně bydlení na kolejích, byly pro dívky dosud zapovězeny.
Až podzim roku 1968 vše změnil. Bylo rozhodnuto. Příští akademický rok přijala Yaleská univerzita 250 nových chlapců a 250 dívek. Mezi absolventky Yaleu dnes patří například herečka Jodie Fosterová (*1962) nebo bývalá první dáma Hillary Clintonová (*1947).
Boeing 747 Jumbo Jet se představuje
Dne 30. září 1968 bylo v továrně Boeing Everett Factory ve státě Washington představeno nové letadlo – legendární, obrovský Boeing 747 Jumbo Jet. Tato „královna nebes“, jak se tomuto letounu přezdívalo, měřila přes 70 metrů a takřka stejné měla rozpětí křídel.
Práci na něm odvedlo 4500 inženýrů a techniků. Vešlo se do něj víc než 500 lidí včetně posádky. Díky těmto parametrům se jednalo o největší a nejrychlejší letoun, jaký kdy byl vyroben.
Do jeho nádrží se vešlo takové množství paliva, že kdybyste je chtěli spotřebovat v jediném osobním automobilu, museli byste 36x objet celou zeměkouli. První prototyp tohoto gigantického letadla byl nazván „City of Everett“ a poprvé vzlétl v následujícím roce. Dnes je toto letadlo vystaveno v Muzeu letectví v americkém Seattlu.
Antikoncepční pilulka
Feministické hnutí v 60. letech vlivem společenských změn neustále sílilo. Ženy získávaly přístup na prestižní univerzity, bojovaly za lidská práva a zapojovaly se do politických aktivit. Jedním z velkých témat jejich tehdejšího zápasu bylo ženské tělo.
Jejich heslem bylo „Je to moje tělo a já si s ním mohu dělat, co chci“. Přestože se antikoncepce vyvíjela už od přelomu 50. a 60. let, až na konci 60. let se na trhu objevil první přípravek v tabletách.
V roce 1968 se antikoncepční pilulka stala symbolem získání kontroly nad vlastním tělem. Ženy mohly mít poprvé sex bez toho, aby musely pomýšlet na jeho důsledky. Poprvé se mohly rozhodnout, zda a kdy budou mít dítě. Žádná jiná pilulka neměla v historii lidstva tak hluboký společenský dopad.
Hvězda fastfoodu
V roce 1968 se světu představil nejslavnější hamburger v historii: Big Mac. Vynalezl ho student Jim Delligatti (1918–2016) a původně se tento legendární hamburger nazýval Aristocrat, pak také Blue Ribbon Burger.
Definitivní název Big Mac získal až později díky nápadu mladé sekretářky Esther Glicksteinové Rosesové, která pracovala v ústředí McDonald’s v Chicagu.
Hlavními atributy Big Macu se staly dva plátky hovězího karbanátku mezi třemi vrstvami bílé housky a jeho počáteční cena byla 45 centů (asi 11 Kč). V době, kdy McDonald’s tento hamburger představil, se jednalo o nepříliš známou franšízu.
Právě Big Mac ale pomohl firmě rychle expandovat i za hranice USA. Big Mac se stal jedním ze symbolů amerického kapitalismu. V době, kdy jeho prodeje dosáhly vrcholu, se prodal na světě jeden Big Mac každých 17 sekund.
Poprvé na oběžné dráze kolem Měsíce
Na konci 60. let také vrcholil neoficiální závod mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v dobývání vesmíru. Svět zažil vyslání prvních umělých družic i prvního člověka ve vesmíru, kterým se stal v roce 1962 kosmonaut Jurij Gagarin (1934–1968).
Dne 21. prosince 1968 pak odstartovala v Kennedyho vesmírném středisku mise Apolla 8. O tři dny později, na Štědrý den 1968, poprvé v historii lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země a vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce. Posádce ve složení James A. Lovell Jr.
(*1928), William A. Anders (*1933) a Frank Borman (*1928) se kromě jiného podařilo vyfotografovat legendární pohled na Zemi z vesmíru. Jejich misi sledovaly na televizních obrazovkách miliony diváků po celém světě.
Apollo 8 obletělo Měsíc desetkrát, návratový modul přistál v pořádku 27. prosince do Tichého oceánu.
Založení Intelu
V říjnu roku 1968 byla založena Integrated Electronics Corporation, zkráceně Intel. Tato společnost se během několika málo následujících let stala světovým lídrem ve výrobě počítačových pamětí, procesorů a polovodičů.
U jejího zrodu stáli Američané Robert Noyce (1927–1990), který byl velkým vizionářem, Gordon Moore (1929–2023), technologický génius, a především Maďar András István Gróf (1936–2016). Ten přišel v roce 1957 do USA a neuměl slovo anglicky.
Změnil si jméno na Andrew S. Grove, vystudoval chemickou technologii a stal se ředitelem Intelu. Díky této trojici se Intel vyšvihl v Silicon Valley do popředí. V roce 1982 se vedení IBM rozhodlo, že použije jejich čip 8086 v osobních počítačích.
Díky tomu se počítače zmenšily i zlevnily, a byly tak dostupné téměř pro každého. Andrew S. Grove se stal mužem časopisu Time pro rok 1997.
Cestou k nezávislosti
V průběhu roku 1968 získaly nezávislost čtyři země. Jako první se osvobodil maličký ostrovní národ Nauru uprostřed Tichého oceánu, který byl od konce druhé světové války pod nadvládou Austrálie.
Následoval africký ostrov Mauricius v Indickém oceánu, jehož se vzdala Alžběta II. (1926–2022). Podobně v minulosti patřilo pod vládu Spojeného království také africké Svazijsko, které ale bylo formálně nezávislé už od roku 1899, nikoli však samostatné.
Samostatnost Svazijska vyhlásil až svazijský král Sobhuza II. (1899–1982), země se posléze přeměnila na konstituční monarchii, ale ještě za vlády Sobhuzy II. vznikla v zemi diktatura. Poslední zemí, která v roce 1968 získala nezávislost, byla Rovníková Guinea.
Španělsko, které jí dosud vládlo, udělilo zemi nezávislost na silný nátlak domorodých nacionalistů.
Tohle je jen začátek!
Občanské nepokoje v roce 1968, které vypukly ve Francii, vešly později ve známost jako Pařížský květen. Označení je ale nepřesné – to, co tu v roce 1968 vyvolaly původně studentské demonstrace, zachvátilo celou zemi a připomínalo revoluci.
Nepokoje vypukly v květnu po násilném vyklizení studenty obsazené Sorbonny. Během několika dní se situace vyvinula do pouličních bojů a staveb barikád. Ke studentům se zakrátko přidaly dělníci a odboráři.
13. května pochodovalo ulicemi Paříže 800 000 stávkujících a skandovali hesla „Ce n’est qu’un debut!“ (Tohle je jen začátek!) a „Continuons le combat.“ (Boj bude pokračovat dál). Protestující zablokovali dokonce i Marseille, nejdůležitější francouzský přístav.
22. května stávkovalo 10 milionů lidí po celé Francii. Následkem května 1968 došlo ve Francii ke kulturním, sociálním a politickým reformám.
Umělecká díla roku 1968
Výjimečné počiny se objevily také v umění. V dubnu 1968 vtrhl jako vítr na Broadway nový muzikál Vlasy s podtitulem „Americký rockový muzikál o lásce“. Toto dílo svým obsahem protestovalo proti válce ve Vietnamu a jeho hudbu si oblíbilo hnutí hippies.
Muzikál vyvolal senzaci i vlnu kontroverze. V atmosféře mezinárodního dobývání kosmu představil v roce 1968 režisér Stanley Kubrick (1928–1999) film 2001: Vesmírná odysea.
Dvouapůlhodinový, dnes již kultovní sci-fi snímek, byl inspirován povídkou spisovatele A. C. Clarka (1917–2008). V roce 1968 také vznikla jedna z největších rokenrolových skupiny všech dob – Led Zeppelin, kterou založil Jimmy Page (*1944).
Kromě ní byla založena také kapela Deep Purple nebo Black Sabbath. Vyšlo také slavné multižánrové „bílé album“ britské skupiny Beatles. Důležitou písničkou alba byla Revolution, která se týkala událostí 1968, mimo jiné studentských protestů v Paříži.
Sportem za lidská práva
Jedna z nejvýznamnějších sportovních událostí roku 1968 – letní olympijský hry v Mexiku – se rovněž nesla v duchu tehdejší společenské atmosféry a bojů za lidská práva.
Během slavnostního předávání medailí za běh na 200 metrů zažili diváci po celém světě mimořádný okamžik. Vítěz sprintu Tommie Smith (*1944) a bronzový medailista John Carlos (*1945), oba Afroameričani, zdvihli sevřenou pěst v černé rukavici.
Měli skloněnou hlavu, a navíc přišli bosi, což symbolizovalo chudobu – ostatně Smith byl synem sběrače bavlny a Carlos synem ševce z Harlemu.
Na bundě pak měli připevněný znak kampaně za lidská práva – tento znak měl na bundě i stříbrný medailista z Austrálie Peter Norman (1942–2006). Právě Normanova podpora jakožto bělocha učinila z protestu protest univerzální.
Všichni tři na své gesto doplatili a další roky se nemohli účastnit sportovních akcí. Jejich protest byl však nesmírně významný.
Narozeni roku 1968
Nakonec si pojďme připomenout některé významné osobnosti, které se v roce 1968 narodily.
Byl mezi nimi například současný španělský král Filip VI., francouzská pravicová politička Marine Le Pen, britský herec a představil Jamese Bonda Daniel Craig, nejprodávanější australská umělkyně všech dob Kylie Minogue, americký herec a několikanásobný držitel ceny Grammy Will Smith, nejčerstvější držitel Oscara pro nejlepšího herce v hlavní roli Brendan Fraser, americká zpěvačka a textařka Anastacia, kanadská zpěvačka Céline Dion, australský herec a představitel Wolverina v sérii X-Men Hugh Jackman, australská herečka Naomi Watts nebo finský automobilový závodník a dvojnásobný mistr světa Formule 1 Mika Häkkinen.
